Plzeň - Představit vazby jednoho z mistrů moderní architektury Adolfa Loose k Plzni, přiblížit jeho tvorbu ve městě, jeho spolupracovníky, zákazníky i ukázat osudy jím navržených bytů chce nová výstava Západočeské galerie. V síni „13“ představuje portréty prvních Loosových zákazníků, vystaven je mimo jiné model první Loosovy plzeňské práce.
„O unikátním souboru bytových interiérů navržených v Plzni Adolfem Loosem se v poslední době hodně mluví a píše. Zatím se však málo ví, kdo byli Loosovi zdejší zákazníci, proč právě zde vzniklo tolik jeho prací a z jakého důvodu jsou soustředěny v blízkosti dnešní Klatovské třídy. Na to se snažíme odpovědět,“ vysvětli jeden z autorů výstavy Loos - Plzeň - souvislosti Petr Domanický.
Dnešní Klatovské třídě, jež byla mezi válkami nejlepší adresou ve městě, se věnuje první část výstavy („místa“). Druhá („lidé“) představuje zákazníky, především z řad továrníků, obchodníků, lékařů. Představeni jsou i Loosovi spolupracovníci v Plzni, architekti Karel Lhota a Norbert Krieger.
Návštěvníci uvidí i umělecká díla, jež s Loosovými byty a plzeňskými zákazníky souvisejí. Vystaven bude originál portrétu Hedviky Liebsteinové od Kalmána Keményho a v reprodukcích se představí portréty Wilhelma a Marthy Hirschových, prvních Loosových zákazníků v Plzni, které vytvořil v roce 1909 Oskar Kokoschka, Loosův přítel. „Loos mu sjednával lidi, kteří se jím nechali portrétovat, a slíbil mu, že pokud dotyčný zhotovený portrét odmítne, vezme si jej on sám. Pomáhal tak Kokoschkovi existenčně,“ prozradil druhý z autorů expozice PetrJindra.
Poslední část výstavy („události“) se věnuje osudům Loosových bytů a jejich zadavatelů od 2. světové války do současnosti. V Plzni Loos, jehož do města přivedla německá židovská buržoazie, vytvořil desítku interiérů. Šest až sedm je v různém rozsahu zachováno. Do rukou původní rodiny se vrátil jediný. Ostatní objekty patří městu.
Návštěvníci uvidí model interiéru tzv. Hirschova domu a bytu v Plachého ulici. „Model představí rekonstrukci první Loosovy realizace v Plzni a jedné z jeho prvních realizací v Čechách, doplněné za spolupráce Loose s Karlem Lhotou v závěru 20. let. Byt, který se bohužel nezachoval, má značný význam z hlediska vývoje architektury v Čechách,“ uvedl Domanický. Jeho kolega upozornil, že Loos neměl nic společného s funkcionalismem, jak se někdy uvádí. „Vzorem pro něj byl typ anglického domu, využíval tradiční materiály,“ připomněl.
Expozice je součástí projektu, který má pomoci revitalizovat Loosovy interiéry a představit je veřejnosti v roce 2015, kdy bude Plzeň Evropské hlavní město kultury. V Západočeské galerii bude zpřístupněna do 12. února.
