V londýnské Saatchi Gallery lze projít dírou v plotě, vrátit se v čase zpět o třicet let a vstoupit na neoficiální taneční večírek ve stylu rave. Právě tomuto hudebnímu a společenskému fenoménu se věnuje nová výstava Sweet Harmony. Ukazuje kořeny této formy elektronické taneční hudby i přesah do současné popkultury.
Londýnská galerie je s hnutím rave ve sladké harmonii
Šedesátá léta měla hippies, sedmdesátá punk, protestovat proti systému skrze hudbu na přelomu let osmdesátých a devadesátých znamenalo rave. Rytmem scény bylo techno, house nebo drum'n'bass, patřily k ní obří celonoční večírky, taneční drogy a v jádru i jistý politický podtext.
„Rave byl v mnoha ohledech vlastně protest proti thatcherovské Británii. Byla to reakce na útlak, na zkostnatělost a podivnost tehdejší Británie, ve které nebylo možné být sám sebou,“ domnívá se jeden z vystavujících fotografů Adrian Fisk.
Kurátoři oslovili fotografy a publicisty, kteří se v dané době pohybovali přímo uprostřed tohoto hudebního víru. „Na začátku byly malé skupinky, které společně tančily na zasmyčkované beaty v klubech. Ty pak vyšly ven na louky,“ popisuje Fisk.
Původně podzemní scéna – podobně jako jiné předchozí – tak vyrostla, zrodila své hvězdy a přešla do mainstreamu. Výstava v londýnské galerii chce prostřednictvím fotografií, artefaktů a hudby připomenout do poloviny září atmosféru, kterou hnutí rave dokázalo vyvolat.