Liberecká vzpoura mániček v roce 1966

Liberec - V polovině šedesátých let se atmosféra komunistického Československa začala pomalu uvolňovat. I proto mohl do Liberce přijet koncertovat francouzský rokenrolový zpěvák Johnny Hallyday přezdívaný evropský Elvis. Mimořádná hudební událost ale rychle přerostla do srážek s policií, která situaci využila k novým represím. Režim na základě koncertu zahájil tvrdé celostátní tažení proti takzvaným vlasatcům a máničkám, jejichž kadeře pak skončily pod policejními nůžkami. A někteří dopadli mnohem hůř.

Na sklonku června 1966 vystoupila v Lidových sadech v Liberci francouzská rocková hvězda Johnny Hallyday. Hallyday byl přezdíván francouzský Presley, když Elvis Presley vydal nějakou písničku, Hallyday ji nazpíval ve svém jazyce a po svém. Měl ale i svou vlastní tvorbu, které byla ve své době velice oblíbená. Proč ale mohl v tehdejším Československu koncertovat zrovna Hallyday, představitel pro stát nepopulárního rocku, je otázkou. Možná právě proto, že byl Francouz a ve Francii byla silná komunistická strana a Francie tak nepředstavovala pro režim takovou hrozbu jako třeba anglosaské státy. 

„To byla muzika parádní, na tehdejší dobu to byl rock´n´roll jeden za druhým. Bylo to perfektně hraný, ty muzikanti, to byla prostě klasa, to my tady do té doby neviděli,“ oceňuje i dnes hallydayovu hudbu Petr Šimr.

Jenže zdánlivě neškodný Francouz způsobil nečekaný rozruch a koncert měl pro řadu mladých lidí nejen v Liberci smutnou dohru. První incident se odehrál už na začátku libereckého koncertu, mnozí fanoušci totiž neměli peníze na vstupenky, proto se snažili do areálu dostat přes plot. Časem začalo být nebezpečno i v samotném areálu amfiteátru, kde se lidé tlačili, aby se dostali co nejblíže ke zpěvákovi. Vzduchem začaly létat i kelímky od piva naplněné drny, objevily se také zapálené noviny. „To muselo být stoprocentně vyprovokované nějakýma placenýma provokatérama, který normální člověk bude házet po muzikantech drny s pískem a kelímky od piva, to jsem prostě nechápal,“ řekl jeden z účastníků koncertu Petr Šimr.

„Po tom koncertě se ten dav dožadoval buď nějakého přídavku, nebo nějakého kontaktu s Johnnym Hallydayem. Ten samozřejmě už nevylezl. Ten vykoukl. Byla tam tenkrát bezpečnost, která to rozháněla,“ popsal účastník libereckého koncertu Johny Hallydaye.

Nahrávám video
Liberecká vzpoura mániček v roce 1966
Zdroj: ČT24

Koncert tak rozehnala Veřejná bezpečnost a následky na sebe nenechaly dlouho čekat. Začaly výslechy a zatýkání, trestní stíhání bezpečnost zahájila proti 18 lidem. Okresní soud v Liberci v srpnu 1966 vynesl šest nepodmíněných trestů ve výši od deseti měsíců do roku a půl. Dvanáct mladých lidí vyvázlo s podmínkou. Soud provázela propagandistická kampaň.

„Charakteristickým rysem je pro ně ztráta společenských hodnot, bezvýchodnost v pohledu na vlastní místo ve společnosti, okázalý nezájem o jakékoliv společenské dění emonstrovaný rozedraným a odpuzujícím zevnějškem. Neupravené vlasy, špína těla i zchátralost oděvů a sklony k nadměrnému požívání alkoholických nápojů, tendence provokovat siláckými výkony při větších shromážděních jen dokreslují jejich celkový profil,“ popisoval vlasatce ve své dokumentaci ÚV KSČ.

Koncert Johnnyho Hallydaye byl jednou ze záminek, která potom vedla k rozpoutání velké akce Veřejné bezpečnosti, která dostala název Vlasatci. Akce byla schválena vedením komunistické strany a šlo v podstatě o snahu evidovat lidi, kteří by mohli být považováni za vlasatce. Ve všech krajích bylo evidováno asi 4 000 osob, z nichž několik stovek bylo násilím v policejních celách ostříháno za přítomnosti hygieniků, kteří prohlásili ty osoby za zavšivené nebo za hygienicky závadné. Akce se zúčastnilo velké množství institucí od svazu mládeže po národní výbory, které vydávaly speciální vyhlášky, podle nichž vlasatci nesměli například chodit do kin, nebo jim nemělo být naléváno v hospodách a omezen byl i jejich pohyb v některých veřejných prostorách. Počátkem sedmdesátých let pak vypukla další vlna represe proti dlouhovlasým mužům, kterou organizoval Socialistický svaz mládeže pod proslulým heslem Máš-li dlouhý vlas, nechoď mezi nás.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...