Americko-izraelský spisovatel a novinář Tuvia Tenenbom navštívil Německo či Izrael a napsal o nich pohledem, který je některými vnímán jako provokativní. On sám ale říká, že pouze tlumočí názory lidí. „Čtenáři vidí, že kniha představuje lidi takové, jací jsou. Proto jsou mé knihy tak úspěšné,“ prohlásil v Událostech, komentářích. Nedávno v Praze uvedl vydání své novinky Po čem rabíni touží, v níž se vydal do obtížně proniknutelného světa ortodoxních Židů v Jeruzalémě. Tedy do světa, v němž vyrůstal. Kniha vyšla v Česku ve světové premiéře.
Liberální New York je diktátorský, svobodnější se cítím u ortodoxních Židů, říká Tuvia Tenenbom
Ve svých knihách podal Tenenbom zprávu o dnešním Německu, Svaté zemi, Velké Británii i Americe. „Je vtipný jako Borat, chytrý jako Woody Allen, neodbytný jako Michael Moore,“ tvrdí o Tenenbomovi český nakladatel. Jeho knihy se nedají označit za dvakrát politicky korektní. Sám autor říká, že provokace není ale jeho cílem.
„Zkrátka věřím ve starou novinářskou školu. Moje práce je někam jet, seznámit se s lidmi, s těmi nahoře i s těmi úplně dole i s těmi mezi, a říkat přesně to, co oni říkají mně. A když to provokuje, tak ať to provokuje. Moje práce jako novináře není lidem radit, jak mají správně mluvit, jak správně uvažovat. Moje práce je napsat, co říkají,“ odmítá nálepku provokatéra.
„Naše společnost se zbláznila“
V novince Po čem rabíni touží se vrátil do Jeruzaléma, z něhož odešel jako mladík. Odletěl do New Yorku, protože chtěl žít ve svobodné společnosti, což v ortodoxním prostředí, navíc jako syn rabína, podle svého mínění nemohl. Nyní se ale na Západě cítí svázaný všeobecnou korektností.
„Žiju na Manhattanu, kde je elita progresivistů, těch nejliberálnějších, ale když přijedu do Me'a Še'arim v Jeruzalémě, cítím se najednou v té ultraortodoxní společnosti volný. Cítím, že můžu říct, co chci, že si můžu myslet, co chci, nikdo mě nekontroluje tak, jak mě kontrolují na Manhattanu nebo v Hamburku. Naše společnost se úplně zbláznila. Progresivní prostředí je diktátorské. Bohužel, je to smutné,“ tvrdí Tenenbom.
Jeho způsobem práce dosud bylo ptát se na vše, co ho zajímá, aniž by si musel dávat pozor, jaké otázky klade. I ve Svatém městě mluvil se stovkami lidí, od obyčejných Židů po svaté muže. Zprávu, kterou v Jeruzalémě a potažmo i západní společnosti na základě odpovědí sestavil, nevnímá jako kritizování s úmyslem ranit. „Konstruktivní kritika je přijatelná,“ nepochybuje.
Světová premiéra v Česku
Knihu Po čem rabíni touží si jako první mohou přečíst čeští čtenáři, světovou premiéru měly v česku i jiné Tenenbomovy tituly. „Poslal jsem rukopis všem zároveň a Češi jsou vždycky první na celé planetě. Už v minulosti to hned přeložili. A já jsem velice rád, protože v České republice máte velmi dlouhou historii judaismu a zvláště v této knize se vracíme k této kultuře,“ podotýká Tenenbom.