Leknínů už bylo dost. V Londýně vystavují Monetovy Benátky, Paříž i Westminster

Nahrávám video

V londýnské Národní galerii začala jedna z hlavních výstavních událostí letošního roku. Na pětasedmdesáti dílech popisuje vztah předního francouzského impresionisty Clauda Moneta k architektuře.

Vedle přírody maloval Monet i benátské kanály, pařížské ulice nebo londýnský parlament. Právě na tyto motivy se aktuální výstava soustředí. Architekturu a přírodu používal slavný impresionista podle kurátora výstavy Richarda Thomsona k vyjádření protikladů. „Například aby zdůraznil barevný kontrast červené střechy a zelených listů,“ podotýká.

„Někdy ale používal budovy jako zrcadla, v nichž se odráží světlo. Když třeba maloval železniční nádraží nebo nový most, byly pro něj budovy měřítkem moderny,“ pokračuje v popisu Monetova malířského využití architektury kurátor. „Architektura u něj má téměř psychologický efekt,“ domnívá se.

Vysoká umělecká hodnota i vstupné

Více než čtvrtina vystavených prací pochází ze soukromých sbírek. Nikdy předtím nebyly tyto obrazy představeny veřejnosti. Kromě umělecké hodnoty ale nová instalace budí rozruch i vysokým vstupným, které se vyšplhalo na 22 liber (zhruba 640 korun), což podnítilo diskusi o ekonomickém postavení britských galerií a muzeí.

Umělecké instituce si stěžují na nízkou státní podporu. Vysokým vstupným u návštěvnicky atraktivních výstav prý vyrovnávají ztráty kvůli bezplatnému vstupu do stálých sbírek, který musí návštěvníkům umožnit.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026
Načítání...