La Putyka je droga, Risk zase závislost

Praha – Cirk La Putyka je považován za špičku ve svém oboru. Za pomoci světových akrobatů a divadelníků si soubor připravil nové představení s názvem Risk. Podle principála Rostislava Nováka jde o nejtěžší zkoušku, jakou kdy umělci absolvovali. O riskování, adrenalinu a přípravách se rozhovořil v Profilu ČT24.

Trvalo rok a půl, než se La Putyka na Risk připravila. Jedná se tedy o nejnáročnější kus do rozsahu příprav. Na pomoc si čeští divadelníci mimo jiné přizvali účinkující ze Švédska, Francie či Finska. V inscenaci však hostuje také handicapovaný vozíčkář Petr Valchář. Šéf souboru si spolupráci s ním nemůže vynachválit. „Přestože je na vozíku, jeho přístup k žánru nového cirkusu je neuvěřitelný,“ řekl. 

Proč právě Risk? Už od pradávna je risk jeden ze základních témat cirkusu. Vše musí být připravené na výbornou, jinak totiž hrozí nebezpečí a může dojít ke zranění účinkujících. Hledání adrenalinu je podle Nováka pro cirkusáky závislost, i když se může ledacos přihodit. Hnací motor La Putyky je prý bezesporu překračování hranic. 

„Pro mě je Cirk La Putyka bezesporu největší droga,“ prohlašuje principál. Moc dobře ale zná odvrácenou stranu akrobacie, díky níž už viděl nebo zažil velmi nepříjemná zranění. Cirkus jednadvacátého století má ve všem volnou ruku a v tvorbě má neomezenou svobodu. Technické složky i herci si musí bezpodmínečně věřit a je to právě důvěra, kterou z nových souborů tohoto typu publikum nejvíce cítí, díky čemuž se prý od regulérního divadla významně liší. 

„Netyčíme si žádné mety. Snažíme se jen hledat vlastní cestu a vlastní svět, o který bychom se chtěli s divákem podělit,“ vysvětlil Novák. Šéf souboru si sice sem tam odskočí na natáčení hraného filmu, svou zkušenost se pak ale spolupracovníkům z La Putyky snaží vrátit. 

Divadelní skupina mimo nácviků premiéry Risk navazuje čím dál častější spolupráci s dětskými domovy. Založila kupříkladu organizaci sportovních aktivit Inspirace dětem s La Putykou, kde příchozí absolvují různé workshopy, nahlédnou do zákulisí scény apod. „Spousta z těch dětí má neuvěřitelný talent pro tanec. Všechno okoukají z youtube,“ pochvaluje si Novák. 

Herci by rádi přistoupili k metodě, kdy by z ústavu angažovali tři až čtyři děti, které by pár let „vychovávali“ pro svou věc a poté by s nimi secvičili premiéru. Na to si ale příznivci moderního cirkusu budou ještě muset počkat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...