Kynžvartská daguerrotypie: Fotografický unikát na seznamu UNESCO

Jedna z nejvzácnějších fotografií na světě byla objevena v roce 1960 na zámku Kynžvart. Dnes ji vlastní český stát a od dubna je zapsána i v prestižním seznamu dokumentů UNESCO Paměť světa. Takzvaná Kynžvartská daguerrotypie je jedním z nejzachovalejších a nejstarších snímků vytvořených Louisem J. M. Daguerrem, francouzským vynálezcem prvního patentovaného fotografického procesu.

Podle pražského Národního technického muzea, kde je dnes vzácný obraz vystaven ve vitríně s ochrannou atmosférou, pochází fotografie z doby před oficiálním vyhlášením vynálezu 19. srpna 1839. To znamená, že jde o jednu z deseti nejstarších dochovaných fotografií na světě. Kurátor Rudolf Jung však považuje Kynžvartskou daguerrotypii za nejzdařilejší z nich. 

Daguerre při snímání scény nepoužil zrcadla, neboť nápis na štítku u zavěšeného obrazu v pozadí je stranově převrácený. Autor rozeslal přibližně deset kusů těchto světelných obrazů nejvýznamnějším postavám té doby, mezi nimi i  kancléři Matternichovi, hraběti z Kynžvartu.

„Panu knížeti věnuje jeho velmi pokorný a oddaný služebník Daguerre,“ napsal vynálezce vlastnoručně na obraz. Metternich pak daguerrotypii zařadil do svého kabinetu kuriozit.

Zachráněný poklad

Poprvé se daguerrotypie dostala do muzea v polovině osmdesátých let, kdy se musel tehdy zavřený zámek kvůli napadení dřevomorkou vyklidit. Podle fotografa Rudolfa Skopce mladšího ale za záchranou jedinečného snímku stál už dříve jeho děda. Historik fotografie Rudolf Skopec našel kolem roku 1960 daugerrotypii na zámku ve špatných podmínkách a po domluvě se zámeckou správou ji pak měl asi patnáct let doma.

3 minuty
Události v kultuře: Kynžvartská daguerrotypie
Zdroj: ČT24

V dalších letech pak sběratel Rudolf Skopec se synem Petrem (tehdy zaměstnancem Národního technického muzea) několikrát odmítli prodej vzácné fotografie do zahraničí. Zahraniční instituce za Kynžvartskou daguerrotypii nabízely podle kastelána zámku Miloše Říhy v 90. letech až milion dolarů, tedy více než 20 milionů korun.

Před třinácti lety se daguerrotypie stala národní kulturní památkou. V současné době je zátiší součástí fotografické expozice Národního technického muzea v Praze, kde patří k nejcennějším exponátům. Nejpozději roku 2021 se má vrátit zpět na zámek Kynžvart. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Izraelští osadníci podle aktivistů napadli a zranili oscarového palestinského režiséra

Izraelští osadníci v pondělí na okupovaném Západním břehu Jordánu napadli a zbili Hamdána Ballála, jednoho z režisérů dokumentárního filmu Žádná jiná země, který letos získal Oscara, píše agentura AP s odkazem na židovské aktivisty, kteří byli svědky incidentu. Palestinský režisér byl poté zadržen izraelskou armádou, propuštěn byl v úterý.
25. 3. 2025Aktualizováno25. 3. 2025

Černého motýli by mohli zůstat na Máji déle

Majitel obchodního domu Máj v Praze na Národní třídě zvažuje, že požádá magistrát o prodloužení souhlasu s umístěním pohyblivých motýlů na fasádě. Pražští památkáři instalaci několikametrových výtvorů výtvarníka Davida Černého povolili jen na jeden rok. Rozměrná díla byla na budovu umístěna loni 18. a 19. května, což vzbudilo kritiku části odborníků i veřejnosti. Černý podání žádosti podle provozovatele Máje podporuje.
25. 3. 2025

Kvíz: Co víte o oscarovém filmu Amadeus?

Když se 25. března 1985 vyhlašovali v Los Angeles vítězové Oscarů, nejčastěji se ozval název filmu Amadeus. Životopisné drama o genialitou prokletém Wolfgangu Amadeu Mozartovi natočil někdejší představitel československé nové vlny, v té době už etablovaný hollywoodský filmař Miloš Forman. Ověřte si v kvízu, co o jeho oscarovém úspěchu víte.
25. 3. 2025

Antičtí bohové voněli po růžích a oleji, ukázal dánský výzkum

Antické sochy jsou dnes studená mramorová díla sněhově bílé barvy. Dobový vzhled se značně lišil. Ve starověkém Řecku a Římě byly často zdobené a namalované výraznými teplými barvami. Nový výzkum dánských vědců teď prokázal, že skulptury byly ještě živější – voněly.
25. 3. 2025

Chtěl jsem být kastelán, ale památky mám radši jako koníček, říká herec Plesl

Herec Jaroslav Plesl je milovníkem památek. Sám po českých hradech a zámcích provázel, nejen v televizním cyklu České skvosty, v čemž mu herecký talent také pomohl. Za srdeční záležitost označuje Hrádek u Nechanic či Pernštejn, blízké je mu období vrcholného baroka. V Interview ČT24 přiznal, že chtěl vyměnit herectví za funkci kastelána na hradě Grabštejn, ale došlo mu, že nechce koníček přetavit do zaměstnání.
24. 3. 2025

Zlatý záchod ukradli. Uměním ale zůstává pisoár či exkrement v konzervě

V Oxfordu byli odsouzeni tři muži, kteří se podíleli na krádeži zlatého záchodu z rodného domu Winstona Churchilla. Plně funkční toaleta z osmnáctikarátového zlata byla uměleckým dílem od Maurizia Cattelana. Příkladů „záchodového umění“ se najde mnohem více, včetně zřejmě nejslavnějšího – Duchampova pisoáru.
24. 3. 2025

Magii komiksu nedokáže vnímat každý, říká Ondřej Neff

Autor science fiction a vydavatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff byl nedávno uveden do Síně slávy, a to komiksovými cenami Muriel za svou komiksovou tvorbu. O svém vztahu k tomuto médiu mluvil v pořadu Interview ČT24.
24. 3. 2025

První televize sloužila propagandě, začala vysílat před 90 lety

První pravidelně vysílací televizní stanicí na světě se před 90 lety stala německá Fernsehsender Paul Nipkow (Televizní stanice Paul Nipkow), která začala vysílat 22. března 1935. Velkou popularitu přinesly této televizi přenosy z olympijských her v Berlíně v roce 1936. Stanice, která sloužila nacistické propagandě, vysílala až do poloviny října 1944, kdy musela většina jejích zaměstnanců odejít na frontu.
22. 3. 2025
Načítání...