Praha – Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze připomíná ve své galerii významné osobnosti, které na škole vedly některý z ateliérů. Po loňských výstavách Jana Solpery a nedávno zesnulé Jitky Válové představuje VŠUP od 22. dubna do 28. května díla sochaře Kurta Gebauera, který na škole působí od roku 1990. Výstava nazvaná Zveřejnění je retrospektivou jeho tvorby z let 1976 až 2010 a zahrnuje návrhy a modely soch, které zkrášlují i provokují ve městech i ve volné přírodě.
„O věcech, které jsou ve veřejném prostoru, lidé mnohdy neví, i když kolem nich chodí,“ říká Kurt Gebauer. Galerie VŠUP vystavuje jeho práce od školních modelů ze 60. let až po realizace ve veřejném prostoru v posledních letech. Vedle realizovaných projektů jsou „zveřejněny“ i ty, které zatím zůstávají jen na papíře.
Podle kurátorky výstavy Dagmar Šubrtové není umísťování soch do veřejného prostoru věnováno dostatek zájmu. „Když se navrhují parky nebo veřejná prostranstí, nepočítá se s tím, že by tyto prostory bylo možné nějak oživit,“ upozorňuje. Jednou z výjimek je například projekt Sochy pro Brno, jehož cílem je rozmístění sochařských děl českých i zahraničních autorů v historickém centru města. Jednou z nich je i Gebauerův Mozart před divadlem Reduta.
"Existuje cosi jako…
… umělecký provoz. To jsou galerie, muzea, obchody se suvenýry a práce s veřejným prostorem. Veřejný prostor nemá většinou nic společného s uměním, tedy sochařstvím, malbou, prostorovou tvorbou, anebo jen ve své pokleslé formě, a tak se o něj málokdo umění lačný zajímá. Mě baví hlavně práce s tímto ne dost dobře obhospodařeným tématem. Přes potíže růstu socialistické, komunistické a raně kapitalistické společnosti se snad sem tam něco povedlo udělat, veřejnost většinou o veřejných věcech nic neví. A tak jsem se rozhodl své veřejné věci zveřejnit, alespoň na půdě, přesněji v přízemí školy, kde se 20 let snažím, aby dobré veřejno bylo hlavní náplní v hlavách New Generation." /Kurt Gebauer/
Kurt Gebauer se narodil v roce 1941 v Hradci nad Moravicí. Po Škole umění a řemesel v Brně absolvoval sochařsko-kamenickou školu v Hořicích. V roce 1963–1969 studoval u profesora Makovského a Lidického na pražské Akademii výtvarných umění. Často vzpomíná na svou krátkou stáž v Césarově ateliéru na Academii des Beaux-Arts v Paříži v roce 1972 jako na výjimečnou příležitost, jak se dostat za hranice Čech a porovnat se se světovým uměním.
V první polovině 80. let pracoval v Ostravě na Minikrajině. Environmentální hřiště na Fifejdách je dodnes nepřekonatelným počinem, jak si promyšleně hrát s terénem na ploše 1,5 hektaru s minimálními prostředky. Významnou akcí byly i Malostranské dvorky, kde Gebauer v roce 1981 krátkodobě vystavoval ve veřejném prostoru s Magdalenou Jetelovou, Ivanem Kafkou, Čestmírem Suškou a dalšími svá díla Cvrčkův sen, Figury v oknech a Plavkyně II.
Následovala řada známých akcí, jako byla v roce 1985 výstava Trpaslíci na zahradě u bratří Hůlů v Kostelci nad Černými lesy, v roce 1987 Zdraviči pro Rockfest v Paláci kultury, Český rybník ve Vojanových sadech v roce 1988 na výstavě Barevná plastika, projekt pro úpravu Dolního Jeleního příkopu Pražského hradu v roce 1994 a vystavení Housenky (raného kapitalismu) ve Zlíně 2001 a 2003 na Václavském náměstí v Praze při akci Sculpture Grande.
Výstava však ukáže i méně známé realizace z posledních let, jako jsou Bojiště - kamenné objekty v Dalejském údolí v Praze, Ptáci pro Ptačí vrch v Opavě, pomník policistům a hasičům v Praze na Karlově a detailní postup na projektu sochy Mozarta pro Zelný trh v Brně, ale i návrhy a nápady, které se neuskutečnily.
