Praha - Kultovní komiks Vrána amerického kreslíře Jamese O'Barra má po 24 letech pokračování. Kniha s podtitulem Soumrak bohů zavádí čtenáře do nacistického koncentračního tábora na sklonku války. Tajemná vrána v něm probudí zpět do života vězně, který tak může pomstít svou rodinu. „O'Barr je undergroundové enfant terrible komiksu,“ říká spoluautor českého překladu a šéfredaktor Comics Centra Václav Dort, který byl hostem Událostí v kultuře.
Snad žádný komiks neláká a neodpuzuje víc než Vrána. Navíc se říká, že přináší smůlu. Za vznikem stojí smrt O'Barrovy přítelkyně, při přestřelce ve filmovém zpracování zemřel za nevyjasněných okolností Brandon Lee. Ale i díky tomu se kniha o mstiteli ze záhrobí stala fenoménem. Prodalo se jí 750 000 kusů.
O'Barr se při tvorbě nového Soumraku bohů spojil s kreslířem Jimem Terrym. Tentokrát téma pomsty přenesli do blíže neurčeného vyhlazovacího tábora. Příběh se odvíjí postupně i za pomoci flashbecků. Atmosféra děsu, strachu a násilí kape z každé stránky; i proto je komiks doporučený čtenářům od patnácti let. Podle Dorta se Vrána od jiných komiksových děl liší hlavně sílou emocí. „O'Barr velice dbá na to, aby tam byly emoce, ať už pozitivní, nebo negativní,“ říká Václav Dort.
Kritici ovšem tvrdí, že navzdory osudovosti a tématu druhé světové války nedosahuje mystična a propracovanosti původní Vrány. „Nová Vrána je především jiná. A je chyba ji s tou starou Vránou srovnávat, protože původní Vrána byla jakási osobní výpověď Jamese O'Barra. Zatímco nová Vrána na ní jenom navazuje v syžetu, tedy snaží se předvést člověka, kterému byla způsobena křivda a ten nějak reaguje ze záhrobí, aby se pomstil,“ shrnuje Václav Dort.
