Komiks Čáslavská odhalí neznámé detaily ze života sportovní ikony

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Osud Věry Čáslavské připomíná komiks
Zdroj: ČT24

Spisovatel Jan Novák a výtvarník Jaromír 99 zpracovali život slavné olympioničky Věry Čáslavské do komiksové podoby. Není to jejich první spolupráce – obdobným způsobem ztvárnili osudy Emila Zátopka nebo bratrů Mašínů.

„Čím víc jsem se o Věře Čáslavské dozvídal, tím víc jsem ji obdivoval,“ sdělil spisovatel Jan Novák. Při přípravě komiksu vedl rozhovory s žijícími kolegyněmi sportovkyně i s jejím synem. Do veřejného povědomí by se tak díky knize podle něj mohly dostat „věci, které zatím nejsou známé“. První komiksové zpracování životního příběhu Čáslavské čtenáře zavede mimo jiné na mistrovství světa, do bohnické léčebny i do vyšetřoven Státní bezpečnosti.

Výtvarnou stránku obstaral Jaromír 99, jehož obrazový projev je v Čáslavské jednodušší než v komiksu Zátopek nebo Zatím dobrý, na kterých kreslíř s Novákem také spolupracoval. Kresby v publikaci jsou vyvedené v olympijských barvách, častým motivem je kruh, odkazující ke kruhům olympijským. Podle Nováka měla kniha ostatně původně vyjít s letními olympijskými hrami v Tokiu, které se ale přesunuly.

Čáslavská musela uklízet domy v pražských Nuslích

Věra Čáslavská získala 11 olympijských medailí, byla čtyřnásobnou mistryní světa a nositelkou titulu Nejlepší sportovkyně světa roku 1968. Právě v tomto roce stála na gymnastickém Olympu. Přesto neváhala podepsat petici Dva tisíce slov a proti okupaci protestovala během předávání medailí na olympiádě v Mexiku, když při sovětské hymně odvrátila hlavu od okupantské vlajky.

To byl začátek konce tehdejší globální sportovní hvězdy. Čáslavskou nezlomila ani osobní domluva prezidenta Gustáva Husáka. V tehdejším sídle UV KSČ ji přemlouval, aby odvolala podpis petice Dva tisíce slov. Slavná olympionička odmítla a rychle se ocitla na finančním dně. Musela začít uklízet činžovní domy v Nuslích. Pouze po sedmi letech od svého největšího triumfu.

„Vypovídá to o světě, ve kterém žila za normalizace. Že takového člověka nechá společnost padnout na takové dno,“ říká Novák. „V určitých chvílích jsem si říkal, že bych se v nich hroutil a končil. Ona ale šla furt dál a dál. Byla neuvěřitelně silná v těch situacích,“ dodává Jaromír 99.

Po revoluci Čáslavská zažila další osobní vzestupy a pády, nakonec z nich ale vyšla vítězně. Definitivně ji porazila až rakovina v roce 2016.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 9 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 10 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 12 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
včera v 18:46

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
včera v 16:03

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026
Načítání...