Kolekce Kupkových děl obohatí expozici na Kampě

Praha – Nová díla Františka Kupky ze své sbírky představila dnes v Praze mecenáška umění Meda Mládková. Rané práce na papíře a několik obrazů doplní expozici Musea Kampa. Čtyři desítky děl světoznámého umělce koupila Mládková v USA od historičky umění, která díla získala přímo od autora. Na tiskové konferenci uvedla, že Nadace Jana a Medy Mládkových kolekci zakoupila za 500 000 dolarů (zhruba deset milionů korun).

„Na dvě pětiny sumy, tedy 200 tisíc dolarů, poskytl nadaci půjčku ředitel vítkovických železáren Jan Světlík, 40 tisíc dolarů půjčila paní Mládková a přibližně polovinu dala nadace,“ řekl novinářům ministr spravedlnosti a člen správní rady nadace Jiří Pospíšil.

Kupkova díla dnes přivezl krátce po osmé hodině ranní na letiště v pražských Kbelích vládní speciál, ve kterém se vracel z návštěvy Spojených států ministr obrany Alexandr Vondra. Mládková díla koupila od Lilli Lonngren Andersové, která působila jako asistentka ředitele newyorského Muzea moderního umění Alfreda Barra. Ten Kupku již v roce 1936 vyzdvihl jako zakladatele abstraktního malířství, později jeho díla pro muzeum i zakoupil.

Právě tomu podle Mládkové předcházel kontakt Andersové s Kupkou, která za ním jela do francouzského Puteaux a několik měsíců strávila ve společnosti slavného malíře. Kupka v Puteaux zemřel v roce 1957. Výrazného odborného zhodnocení díla se však nedožil, historici umění jeho význam objevují až od 60. let.

Americká historička umění měla podle Mládkové několik nabídek na odkoupení Kupkovy kolekce. Rozhodla se, když se dozvěděla, že máme tolik jiných jeho děl, uvedla Mládková. Zda se nově získaná díla jen zařadí do stálé expozice, nebo se pro ně uspořádá zvláštní výstava, ještě není zřejmé.

Obraz Františka Kupky
Zdroj: ČT24

Soubor, který Mládková nyní zakoupila, obsahuje Kupkova díla z jeho počátků, kdy se ještě věnoval figurální malbě, a také rané abstraktní věci. Důležitý je obraz tančící dívky v zahradě z roku 1906, který později malíře vedl k abstraktnímu projevu. První taková díla - Dvoubarevnou fugu a Teplou chromatiku - Kupka vystavil v roce 1912 na Podzimním salonu v Paříži.

„Význam souboru, který zahrnuje tři olejomalby a čtyřicet prací na papíře, spočívá hlavně v tom, že doplní soubor, který už se nachází ve sbírkách Musea Kampa,“ vyzdvihl expert na výtvarné umění Michal Šimek.

Kolekce Kupkových děl uložená v Museu Kampa čítá s dnešním přírůstkem na 250 děl. Jsou to především práce na papíře - kresby a studie k pozdějším velkým plátnům, a také 12 obrazů. Mezi nimi je třeba Katedrála z roku 1912 nebo Teplá chromatika z téhož roku, ten patří mezi díla, jež Kupka vystavil právě před sto lety v Paříži na Podzimním salonu a jimiž se poprvé veřejně prezentoval jako abstraktní malíř. Vývojově významné jsou studie k Vertikálním plánům (1912-1913).

Obrazů s tímto názvem je několik, Vertikální plány I vlastní Národní muzeum moderního umění v Paříži, Vertikální plány III má ve své sbírce Národní galerie v Praze (NG) a Vertikální plány modré a červené do loňského roku platily za nejdráže prodaný Kupkův obraz v zahraničí. V roce 1998 se prodal v New Yorku za 18 milionů korun, loni se ale v Londýně prodal za přibližně 36 milionů korun Kupkův obraz Pohyb, spolu s aukční přirážkou a daní cena činí v přepočtu kolem 43 milionů korun.

Dosavadním tuzemským aukčním rekordem je Kupkův obraz Élévation (Výšky) IV. V roce 2007 se prodal za 22,1 milionu korun bez aukční přirážky. V dubnu se ale bude v Praze dražit obraz Tvar modré z roku 1913 s vyvolávací cenou 45 milionů korun. Obraz patří podle odborníků mezi nejlepší díla z Waldesovy sbírky. Tu potomci Kupkova mecenáše Jindřicha Waldese restituovali z NG a před několika lety prodali v aukcích. NG tehdy zpět za 100 milionů korun ta nejlepší díla odkoupila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nominace na Oscara vysbírali rekordní Hříšníci, český Hurikán neuspěl

Nominacím na ceny Oscar za rok 2025 vévodí film Hříšníci režiséra Ryana Cooglera. Překonal dokonce dosavadní rekord v počtu nominací, má jich o dvě víc, tedy šestnáct. Český krátkometrážní animovaný snímek Hurikán režiséra Jana Sasky se do finále nedostal. Vítězové si pro prestižní sošky dojdou v polovině března.
14:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Třiadvacet postav pro dva herce. Changes ukazují, jak se za den změníme

Dva herci ztvárňují třiadvacet postav v intimní a zároveň ironické inscenaci Changes, kterou v české premiéře uvádí Národní divadlo Brno. Hra současné německé dramatičky Maji Zadeové sleduje jediný den v životě partnerské dvojice a zároveň svět kolem, který se neustále proměňuje.
před 5 hhodinami

Martin Salajka se prodírá mlhovinou mimo realitu

Martina Salajku přivedla k malování příroda. Teď se k ní vrací ještě intenzivněji než kdy dřív, jak ukazuje i ohlédnutí za jeho tvorbou z posledních dvou let na výstavě Nebula, tedy Mlhovina, v pražské Trafo Gallery.
před 8 hhodinami

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
včera v 17:31

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
včera v 17:22

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
včera v 15:42

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
včera v 12:47

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30
Načítání...