Kniha právních textů jako umělecký skvost

Praha - Společnost Tempus Libri, která se specializuje na vydávání faksimile vzácných rukopisů a tisků, představuje další z unikátních skvostů: Knihu starého zemského, městského a jiného práva. Rukopis je velmi rozsáhlou příručkou středověkého zákonodárství užívaného v Čechách v období před husitskými bouřemi. Obsahuje širokou paletu různých řádů, nařízení a právních výroků původem českých, ale také zahraničních. Jedná se tedy o ucelenou sbírku právnických textů obsahující výklad práva Ondřeje z Dubé a kromě práva zemského a městského (a to ještě v několika verzích) obsahuje i další typy práv.

Úvodní část knihy je věnována právu zemskému – obsahuje Práva zemská Ondřeje z Dubé, Knihu Rožmberskou a obě verze Řádu práva zemského. Následují práva manská a český překlad části tzv. Švábského zrcadla. Nejrozsáhlejší část textu je však věnována otázkám městského práva - obsahuje jihlavská práva a brněnská práva (včetně nálezů tamější městské rady) Brikcího z Licka. Najdeme zde také soupisy daní, poplatků a pokut odváděných králi a jeho úředníkům, stejně jako opisy význačných královských listin a dekretů - například židovské výsady, viniční řády apod. Rukopis vznikl mezi léty 1413-1419 na popud městské rady Starého Města pražského a v jejím vlastnictví zřejmě zůstal po staletí až do dnešních dnů. Vzhledem k častým poznámkám na okraji textu je zřejmé, že kniha byla často používána i v následujícím období a stala se tak neodmyslitelnou pomůckou při řešení sporů.

„Okolnosti vzniku rukopisu nejsou příliš známy, lze je však domýšlet. Ve středověku se v českých městech uplatňovaly dva právní systémy - tzv. magdeburské a norimberské právo, přičemž města v Čechách se mohla kdykoliv odvolat právě do Norimberka nebo Magdeburku. Král Václav IV. tuto praxi zakázal a za nejvyšší instanci pro magdeburské právo ustanovil Litoměřice a pro norimberské Staré Město pražské. V reakci na tuto změnu zřejmě vznikl i tento rukopis coby příručka tehdy používaných světských zákonů,“ prozradil něco z historie rukopisu ředitel Archivu hlavního města Prahy Václav Ledvinka.

7 minut
O představení faksimile informuje Lenka Drmotová
Zdroj: ČT24

Dílo je na svou dobu velmi unikátní, žádné obdobné knihy z přelomu 14. a 15. století dochované v Čechách a na Moravě neobsahují tak pestrou směsici různých právních textů. Kompilace podobného obsahu se v českých městech objevují teprve až po husitských válkách, nejčastěji až ve 2. polovině 15. století. Tím pražský rukopis předběhl svou dobu o nejméně dvacet až třicet let.

„Kniha vznikla v 1. polovině 15. století, zřejmě okolo r. 1413, vazba je však mladší – pochází ze 16. století. Vazba je celokožená, s dřevěnými deskami. Vlastní knižní blok je šitý na pět pravých jednoduchých vazů bez kapitálku. Desky knihy jsou zdobeny bordurovým slepotiskem a kováním. Kování sestává z osmi nárožnic a středové pukly. Knižní blok je sepnutý dvěma háčkovými sponami. Rukopis je středního formátu (cca 25 x 35 cm). Naše společnost nyní vyrobí 199 kopií, z čehož určitá část půjde na dobročinné účely,“ upřesnil Tomáš Žilinčář z nakladatelství Tempus Libri. 

Kniha má 268 číslovaných listů, na kterých je použit černý, červený, modrý a žlutý inkoust. Rukopis obsahuje bohatě zdobené zlacené ini­ciály, některé z nich jsou velkých rozměrů a přesahují polovinu folia. Navíc jsou listy zdobeny barevnými bordurami. Ke zdobení bylo použito plátkové zlato.

Tempus Libri vydává ojedinělé faksimile v počtu 199 kusů pro celý svět. Jeden exemplář faksimile bude vydražen ve prospěch sdružení Život dětem. Kniha bude představena rovněž na slavnostním galavečeru u příležitosti vyhlášení výsledků prestižní justiční soutěže Právník roku 2010.

  • Kniha starého zemského, městského a jiného práva / detail zdroj: Tempus Libri http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2263/226269.jpg
  • Tempus Libri / plakát zdroj: Tempus Libri http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2263/226271.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...