Keira Knightleyová nesmí jako spisovatelka Colette říkat pravdu

Nahrávám video
Keira Knightleyová hraje francouzskou spisovatelku Colette
Zdroj: ČT24

Keira Knightleyová ztvárnila jednu z nejslavnějších francouzských spisovatelek. Životopisný snímek Colette je dramatem ženy, která musela vystoupit ze stínu manžela, aby se mohla přihlásit ke svému talentu.

Scénář ke snímku Colette: Příběh vášně napsal britský filmař Wash Westmoreland, který se ujal i režie, se svým životním partnerem Richardem Glatzerem. Jejich dosud nejúspěšnějším filmovým počinem bylo před čtyřmi lety drama Pořád jsem to já o ženě potýkající se s Alzheimerovou chorobou. Představitelka hlavní hrdinky Julianne Mooreová za svůj výkon obdržela Oscara. 

Od prvního nápadu do premiéry snímku Colette uběhlo podle režiséra Westmorelanda sedmnáct let. Tvůrci si na realizaci svého filmu museli dlouho počkat, stejně jako hlavní hrdinka na své uznání. 

Sidonie-Gabrielle Colette se coby devatenáctiletá dívka z venkova provdala v roce 1893 za významného nakladatele Henryho Gauthiera-Villarse. V pařížské společnosti, kam ji přivedl, propadla zanedlouho bohémskému životu a sama začala psát. Manžel jí však dovolil publikovat pouze pod jeho jménem – Willy. 

Jenže série knih o Claudine – autobiografické příběhy mladé dívky,  z dnešního pohledu poněkud sentimentální – měla nečekaný úspěch. A Colette začala toužit po vlastním uznání. 

„Týká se to naší kultury, která umlčuje právo žen říkat pravdu a nutí je se schovávat,“ upozornila herečka Keira Knightleyová na vzkaz, který je ve více než sto let starém příběhu aktuální.

S Willym se Colette v roce 1906 rozvedla. Poté vystupovala ve varieté, mimo jiné i v Moulin Rouge, udržovala milostný poměr se ženami a zaplétala se do skandálů. Psala ale dál – a za román Vagabundka, v němž se inspirovala opět vlastním životem, získala v roce 1910 Goncourtovu cenu, nejvýznamnější francouzské literární ocenění.

O pětatřicet let později obdržela Řád čestné legie a v roce 1948 byla nominována na Nobelovu cenu za literaturu. Když v jednaosmdesáti letech zemřela, byl jí jako první ženě ve Francii vypraven pompézní státní pohřeb.

Její filmový Příběh vášně měl v zámoří premiéru na konci září. Evropskému publiku ho tvůrci představili na právě se konajícím Londýnském filmovém festivalu, do kin, včetně těch českých, Colette vstoupí v únoru příštího roku.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
před 4 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 6 hhodinami

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 11 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
16. 3. 2026Aktualizováno16. 3. 2026

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026
Načítání...