Helen Kellerová byla spisovatelka, aktivistka a první hluchoslepá osoba, která vystudovala Harvardovu univerzitu. Její osud a osud její průvodkyně Anne Sullivanové přibližuje nová inscenace Hrdinky?! divadelního spolku Oukej. Příběh dvou výjimečných žen vypráví pomocí pohybového divadla, znakového jazyka a několika výtvarných prvků.
Hluchoslepá Helen Kellerová (1880–1968) se se svým omezením nejen naučila žít, ale i předčila mnohá očekávání. A zůstává stále inspirací. „Ukázala všem, že pokud člověk chce, tak lze i přes veškeré překážky dosáhnout velkých věcí,“ poznamenává produkční divadelního spolku Oukej Radka Kulichová.
Kellerová ztratila zrak a sluch jako batole následkem meningitidy. Vzdělávala se však pomocí prstové abecedy. Nakonec vystudovala univerzitu, napsala několik knih a přednášela po celém světě. Říkala, že slepota odděluje člověka od věcí, hluchota od lidí.
Na životní cestě Kellerovou doprovázela nejprve tvrdohlavá učitelka, později přítelkyně Anne Sullivanová. V divadle ji ztvárnila Šárka Šildová. „Neumím znakový jazyk, jsem slyšící činoherečka, takže to pro mě byla úplně nová zkušenost,“ přiznává.
Důležité je se sladit
Kellerovou hraje neslyšící herečka Veronika Slámová. „Je důležité, abych přesně načasovala překlad, aby byl simultánní. Měly bychom se sladit,“ popisuje nástrahy společného hraní. Vzájemnou koordinaci komplikovalo ještě zapojení loutky. „Ten, kdo mluví, zvládne v pohodě ovládat loutku, ale pro mě to bylo náročnější. Potřebuju ruce na znakování,“ vysvětluje.
Odlišné možnosti dorozumívání jsou zároveň tématem inscenace. Hrdinky?! uvedl spolek Oukej na premiéře v brněnském divadle Bárka.
