„Každý skrývá deviace.“ Přes kosti mrtvých je odkrývá Agnieszka Hollandová

S cenou z festivalu Berlinale vstupuje do českých kin nový film polské režisérky Agnieszky Hollandové, který vznikl i s přispěním české koprodukce. Snímek s názvem Přes kosti mrtvých je provokativní rozpravou o naší neutěšené současnosti.

„Je to podobenství a zároveň hořký obraz našeho světa, kde jsou lidé i zvířata, staří i slabí, bezbranní vůči brutalitě a blbosti,“ uvedla k filmu Agnieszka Hollandová. Děj se odehrává v zapomenutém koutě na polsko-českém pomezí. V malé osadě během lovecké sezony dojde k několika záhadným vraždám bez jasného motivu.

„Styl příběhu má v sobě českou citlivost a anarchismus,“ domnívá se Hollandová, že Poláci a Češi mají (nejen v tomto filmu) společného víc než jen hranice. Snímek Přes kosti mrtvých vznikl podle knihy polské spisovatelky Olgy Tokarczukové, která vyšla také česky pod názvem Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých.

Hlavní postavou je postarší žena, milovnice zvířat, která se stane mstitelkou. „Zajímají mě zvláštní lidé, podivní hrdinové. Nikdo normální,“ přiznává Tokarczuková, že ji ovlivňuje původní profese psycholožky. „Každý z nás v sobě skrývá deviace, naše společná komunikace se je snaží ukrýt, abychom se co nejsnáze zařadili. Ale co je v lidech těkavé, jsou právě tyto hlubiny, odchylky, všechno odštěpené od hlavního proudu.“

Herecké obsazení je polské (v hlavní roli se představí Agnieszka Mandatová), jednu z větších rolí svěřila ale Hollandová českému herci Miroslavu Krobotovi. Sešla se s ním už před čtyřmi lety v dramatu Hořící keř, inspirovaném Janem Palachem. Na stejném snímku poznala i scenáristu Štěpána Hulíka a střihače Pavla Hrdličku, které přizvala také k natáčení svého posledního počinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...