„Každej ví kulový“, proto o sobě Chinaski natočili dokument. Posloužil jako terapie i odstrašující příklad

Za více než třicetiletou historií se kapela Chinaski ohlíží ve filmovém dokumentu. Pod názvem „Každej ví kulový“ slibuje otevřený pohled do zákulisí populární skupiny, nejen toho hudebního, ale i osobního. Na kameru o dobrých i špatných věcech promlouvají jak současní, tak bývalí členové.

Začínali už na gymnáziu punkem a rockem. Z kapely Starý hadry se pak v devadesátých letech stali Chinaski. S odkazem na postavu z románu Charlese Bukowského. Než prorazili, hráli třeba ve sklepích, pro pár lidí. „Nikdy to nebylo o slávě. Vždycky jsme chtěli jenom pobavit lidi, zažít nějaký dobrý mejdan, sbalit holky a u toho vypít pivo,“ tvrdí v dokumentu muzikanti.

Slavnými se ale stali. Prorazit jim pomohla druhá deska – Dlouhej kouř předznamenal dlouhou dobu popularity. Bilanční film vznikal pět let. Původně mělo jít o propagační seriál k turné, během natáčení se ale sestava kapely překvapivě razantně obměnila. A filmaři chtěli rozkol zachytit.

Žádné PR, ale otevřená zpověď

Podařilo se nám natočit docela hodně dobrých písniček, zahrát spoustu koncertů, bylo to občas těžké, bylo to občas ošklivé, ale neflákali jsme se. Z toho jsem měl dobrý pocit.
Michal Malátný

„Dokázal jsem je přesvědčit, že to nemůžeme dělat jako PR kapely Chinaski. Že pokud ta výpověď nebude opravdová, otevřená, od srdce, tak je to ztráta času,“ podotýká režisér Pavel Bohoněk. „Musím poděkovat hlavně Michalovi, který to vzal jako svou životní zpověď, a to se na tom pozitivně odrazilo,“ dodává na adresu frontmana Michala Malátného.

Ten přiznává: „Měl jsem pár momentů, kdy jsem nevěřil, že se to dělá, i pár momentů, kdy jsem si ani nepřál, aby se to dodělalo, protože neustálé vracení se k věcem, které nebyly moc veselé, mě vnitřně drásalo.“

Zásadní rozkol v kapele Chinaski přiznali pár dní po vyprodaném koncertě v O2 areně v roce 2017. Z původní sestavy kromě Malátného zůstal jen František Táborský. „Kdyby mi šlo o prachy, tak na starou sestavu nešáhnu. Já jsem zatoužil po tom, aby těch pět lidí v kapele to dělalo zase dohromady,“ vysvětluje v dokumentu Malátný.

„To, proč nás kluci vyhodili, možná jednou pochopím, ale nikdy nepochopím způsob, jak to udělali,“ říká ve filmu třeba vyhozený Štěpán Škoch. Řešily se i spory o to, kdo bude hlavní tváří kapely. „Přestal se se mnou úplně bavit, tak jsem si řekl, že u toho teda nebudu,“ vypráví Petr Hradil (dříve Rajchert), který z Chinaski odešel už před jedenácti lety.

Nemusí to být tak veselé

„Nebylo to vždycky příjemné, ale řekli jsme si, že by bylo zbabělé z toho něco dávat pryč. Každej ví kulový, co se dělo, a tak to třeba s tím filmem pochopí,“ poznamenává k natáčení František Táborský. Film se nevyhýbá ani problémům s alkoholem a bolestivé ztrátě bubeníka Pavla Grohmana, který zemřel při silniční nehodě.

„Pro mě to byla trochu terapie. Třeba s Petrem Reichertem jsme se neviděli dvacet let, takže když jsem ho tam slyšel mluvit, tak jsem si uvědomil, jaké jsem dělal chyby a že jsem se choval jinak, než jsem si v tu chvíli myslel, že to vyznívalo. Jsem rád, že to máme za sebou, mám pocit, že můžeme s čistým štítem zase začít. Že jsme ty věci zbilancovali a smířili se s nimi,“ domnívá se Malátný.

Příběh Chinaski by podle něho mohl zafungovat jako poučení pro začínající skupiny. „Pro mladé kluky, kteří si chtějí založit kapelu, to může být odstrašující příklad, aby si to dobře rozmysleli, protože to neznamená jen samotné poskakování po pódiu jako ‚hurá, jsme tady a hrajeme písničky'. Ale je za tím ještě spousta věcí, které nemusí být tak veselé a zábavné,“ upozorňuje.

V premiéře Chinaski dokument promítne 17. srpna v letním kině v Hradci Králové. Než se snímek dostane do multikin, budou mít šanci ho vidět i fanoušci kapely v dalších letních kinech.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Hříšní lidé města pražského se dostali na jeviště

Podle populárních kriminálních povídek Jiřího Marka vznikl v časech Československa televizní seriál a nyní poprvé získali Hříšní lidé města pražského i jevištní podobu. Mordparta s radou Vacátkem v čele tak řeší případy z prvorepublikového podsvětí v pražském divadle ABC.
před 14 hhodinami

Obrazem: Milostný dopis Bajkalu zachycuje krásu i ohrožení jezera

Bajkal je nejstarší, biologicky nejrozmanitější a nejhlubší jezero na světě. Gabriela Bulišová a Mark Isaac dokumentovali prostřednictvím fotografií, videa i zvuku jeho proměny v kontextu environmentálních změn. Svoje svědectví teď předkládají na výstavě The Second Fire: Milostný dopis Bajkalu v pražském Domě fotografie.
před 15 hhodinami

Ve Varech budou soutěžit filmy s Tomicovou či Geislerovou

Hlavní soutěž šedesátého filmového festivalu v Karlových Varech porovná dvanáct snímků. Dva z nich vznikly v koprodukci České televize. Režisér Šimon Holý přiveze komediální drama Chica Checa s Pavlou Tomicovou a Janem Cinou v hlavních rolích. A slovenský filmař Ivan Ostrochovský natočil s Annou Geislerovou snímek ze socialistického Československa Pramen.
před 16 hhodinami

McCartney na novém albu vzpomíná na dětství v Liverpoolu

Paul McCartney vydal nové studiové album The Boys of Dungeon Lane. Ve čtrnácti skladbách se podělil o vzpomínky na dětství a mládí v Liverpoolu.
před 17 hhodinami

VideoTanec Praha přiváží do Česka umělce z dvanácti zemí

Začal Tanec Praha. Mezinárodní festival tance a pohybového divadla letos zavítá do dvacítky měst po celém Česku. Kromě těch tuzemských se představí umělci z Japonska, Francie nebo Kamerunu. Celkem festival nabídne umělce z dvanácti zemí. Přehlídku zahájila inscenace Natural Order of Things španělsko-libanonské tvůrčí dvojice Guyho Nadera a Marii Camposové.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Nový zákon může otevřít cestu k návratu parthenónských mramorů z Louvru

Nový právní rámec, který ve Francii vstoupil v platnost na začátku května, znovu otevřel otázku navracení kulturního dědictví a vnesl nové okolnosti do debaty kolem parthenónských mramorů uložených v muzeu Louvre.
1. 6. 2026

Happy Birthday, Ms. Monroe. Před sto lety se narodila božská i nepochopená Marilyn

Za portrét Marylin Monroe od Andyho Warhola zaplatil kupec v roce 2022 nejvyšší částku, za jakou se kdy vydražilo dílo vytvořené ve dvacátém století. Bezpochyby to svědčí o zájmu o tohoto pop-artového umělce – ale také o herečku, kterou portrétoval. Byla sexsymbolem své doby a pro mnohé zůstala ikonou i po své tragické smrti. Zároveň lidi nepřestává zajímat, jaká žena se vlastně skrývala za „božskou Marilyn“ – do jaké míry zůstala Normou Jeane Bakerovou Mortensonovou, narozenou přesně před sto lety.
1. 6. 2026

Obraz Josefa Čapka Piják se vydražil za rekordních 34 milionů korun

Obraz Josefa Čapka Piják se v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl. Předchozí Čapkův autorský rekord byl 30,6 milionu za obraz Nevěstka při aukci loni v listopadu. Olejomalba Piják z roku 1919 přitom začínala v nedělní aukci na vyvolávací ceně devět milionů, uvedla galerie v tiskové zprávě.
31. 5. 2026Aktualizováno31. 5. 2026
Načítání...