Ostrava - Je vedle Miloše Formana nejslavnějším filmařem českého původu, jeho jméno mezi Čechy ale zdaleka tak známé není. Jaký byl život Karla Reisze? Dokumentární film o vlivném tvůrci britské nové vlny a hnutí Free Cinema má dnes premiéru v Ostravě. Ve městě, kde se Reisz narodil a které zanechalo stopy i v jeho filmové poetice.
Karel Reisz. Ten filmový život neznámého známého Ostraváka
Karel Reisz se narodil 21. července 1926 v Moravské Ostravě a jako syna židovského právníka jej čekal tragický osud většiny jeho příbuzných. Před smrtí v koncentračním táboře jej ale zachránil útěk do Anglie - Karel byl jedním z převážně židovských 699 dětí, které v roce 1939 odvezl Nicholas Winton z tehdejšího Československa do Spojeného království.
Smrt tak Karla zastihla až v jeho 76 letech - 25. listopadu 2002 v Londýně. Do Anglie poprvé přijel jako třináctiletý a už v zemi zůstal. Vstoupil do RAF, po válce se stal pedagogem, ředitelem Britského filmového institutu, úspěšným producentem a režisérem.
Ostravské kořeny v sociálních filmech
V Reiszovývch prvních filmech je podle producenta snímku Čestmíra Kopeckého možné vidět zásadní vliv jeho rodného města - Ostravy. „Udělal jsem si představu, že jsou vlastně ostravské. Že proto si vybral sociální film,“ domnívá se Kopecký, že moravskoslezské město formovalo Reiszovu filmovou poetiku. I proto se do natočení dokumentu (v koprodukci se CinemArtem a Českou televizí) pustil, když ještě v rámci boje o titul Evropského hlavního města kultury 2015, v němž Ostravu vedl, pátral po významných ostravských osobnostech.
„Vnímal se jako člověk, který se narodil v českých zemích, ale vzdělání získal v Anglii a měl anglický pas, necítil se úplně doma vlastně nikde,“ poznamenává k Reiszovi coby Ostravákovi filmový historik Věroslav Hába. „Myslím si, že na tom zas tak nezáleží. Některé procesy, které probíhají ve společnosti, se překrývají a přelívají ze země do země a to, myslím si, je jeho případ, zvláště pokud jde o průmyslové prostředí, typy hrdinů atd.“
Free Cinema a Hollywood
Dokument popisuje Reiszův život se zvláštním důrazem na zásadní vliv, který měl pro založení hnutí Free Cinema, jež dalo Británii v 50. letech nový pohled na sociální film a které poté v šedesátých letech inspirovalo novou vlnu ve francouzské a československé kinematografii.
„Byl klíčovou osobností vedle Lindsaye Andersona, Gavina Lamberta a Tonyho Richardsona. Byli výraznými cinefily, o film se zajímali bez ohledu na to, co byli předtím, například Reisz je vzděláním biochemik. Vnitřně nebyli motivávni tím, že by chtěli být recenzenty nebo kritiky, oni chtěli být skutečnými tvůrci. Chtěli vstoupit do hrané kinematografie, jenom neměli příležitost a nikdo je nechtěl. Takže si vytvořili svoji vlastní možnost - tak, jak se pohyboval svět dopředu, uchopili ho, aby něco změnili,“ popisuje vznik hnutí Free Cinema Hába.
GALERIE
Karel Reisz zdroj: ČT/BFI
Reisz debutoval v roce 1955 s Tonym Richardsonem dokumentem Maminka to nedovolí (Momma Don't Allow). Do širšího povědomí se dostal snímkem V sobotu večer, v neděli ráno (Saturday Night and Sunday morning), který byl oceněn cenou BAFTA Britské filmové a televizní asociace jako nejlepší britský film. V roce 1966 natočil další ceněný film Morgan - případ zralý k léčení (Morgan - A Suitable Case for Treatment).
Působil i v Hollywoodu, kam se přesunul v 70. letech. Ve Spojených státech natočil například filmy Isadora (Isadora) a Hráč (The Gambler), za zmínku stojí i film z vietnamské války Psí vojáci (Dog Soldiers) se začínajícím Nickem Noltem. V roce 1981 se proslavil filmem Francouzova milenka (The French Lieutenant's Woman) s Meryl Streepovou a Jeremy Ironsem v hlavních rolích. Snímek byl v pěti kategoriích nominován na Oscara. Jak to tedy, že Karel Reisz není mezi českými filmovými diváky příliš známý?
Vnitřní vyhnanec
„Důvodů bude víc,“ odhaduje historik Věroslav Hába. „Odvisí to od celých souvislostí filmového průmyslu - distribuce atd. A také od osobnosti Karla Reisze, který v určitém okamžiku své češství uzavřel pod neprodyšnou hladinou, protože celá zkušenost dětství a hlavně přelom druhé světové války z něj učinily svého druhu vyhnance. Vstoupil do vnitřního a osobního vyhnanství a nechtěl se s českým světem konfrontovat, a tím pádem nevyhledával spoj, aby se sem nějakým způsobem vracel. Úplně to tak ale neplatí, protože zvláště na začátku britské nové vlny jsme některé filmy viděli v distribuci, takže se nedá zas tak říct, že byl úplně neznámý. Je fakt, že pozdější filmy z Hollywoodu už tu uvedeny nebyly.“
Rozhovor: Dokument: Karel Reisz, ten filmový život (zdroj: ČT24)
Příležitostí seznámit se s Karlem Reiszem - s jeho pracovním i osobním příběhem - je dokument Karel Reisz. Ten filmový život. Vznikl podle scenáře a v režii Petry Všelichové. O Reiszovi v něm vypráví členové jeho rodiny, kolegové filmaři a herci. Někteří z nich dorazí i na premiéru, která se uskuteční 24. září v rámci festivalu Ostrava Kamera Oko. Osobní účast přislíbil mimo jiné Reiszův bratr Pavel a kameraman Walter Lassally. Držitel Oscara za snímek Řek Zorba byl také jednou z klíčových osobností zmíněných ostrovních filmových hnutí, tedy britské nové vlny a Free Cinema, a na čtvrtém ročníku ostravské přehlídky zasedl v porotě mezinárodní soutěže. Do kin bude dokument o Karlu Reiszovi uveden 4. října.