Příroda a krajina jsou hlavními tématy snímků Karla Kuklíka. Významný představitel české fotografie konce padesátých až sedmdesátých let teď vede Fotografický dialog s krajinou i v Galerii hlavního města Prahy. Výstava připomíná jeho osmdesáté narozeniny.
Karel Kuklík začal v polovině padesátých let. Před objektivem měl krajinu města, dvory a dvorky, omšelé budovy, poničené sochy, hřbitovy i náhrobky. Přitahovalo ho téma krásy i času. Ovlivněn byl abstrakcí i surrealismem.
Cestu k fotografii přitom neměl přímou - vyučil se automechanikem, svůj sen ale nevzdal. „Fotografie vznikaly nejprve z jeho pohledu fotografa amatéra. Vyučení a doplnění odborného vzdělání přišlo až později, někdy v roce 1964, pak už fungoval jako fotograf na volné noze,“ doplnila kurátorka výstavy Pavlína Vogelová.
Krajina se podle kurátorky stala pro Karla Kuklíka osobním manifestem. Celoživotně fotil hlavně přírodu na Šumavě a na Třeboňsku. Do snímků otiskoval nejniternější obrazy krajiny - detail vrásnění kamene, stébla trávy nebo odlesk vodní hladiny.
Fotografoval ale i umělecká díla, portréty umělců i jejich ateliéry. „Od svého dětství byl obklopen výtvarníky a tato výtvarná rovina se v jeho fotografiích naplno projevila,“ podotkla Vogelová.
Kuklíkovy fotografie má ve sbírkách Muzeum moderního umění v New Yorku nebo Národní knihovna v Paříži. V Galerii hlavního města Prahy povede Fotografický dialog s krajinou do poloviny května.
