Jsem normální transka

Praha - Různorodé pohledy na problematiku transsexuality a transgenderu přináší výstava Transgender Me v pražském Centru současného umění DOX. Prostřednictvím fotografií, videí, maleb či objektů se jí zúčastnily na dvě desítky umělců žijících v Česku a na Slovensku. Výstava, která je součástí festivalu sexuálních menšin Prague Pride 2012, potrvá do 17. září.

„Téma transgenderu je pořád v české společnosti tabu. Dokládají to například transsexuálové, kteří se ucházejí o zaměstnání a mají s tím problémy. Kromě umělecké stránky je posláním výstavy i bořit stereotypy, chceme lidem ukázat, co transgender je,“ řekl dnes kurátor a autor některých děl Lukáš Houdek.

Transgender je na výstavě pojímán jako otevřená kategorie, která v sobě slučuje jak osoby, které prošly operativní změnou pohlaví, tak i ty, kteří o takové změně neuvažují, ale z nějakého důvodu pociťují nesoulad se svým biologickým nebo společenským pohlavím. Do transgenderu bývá řazen například i crossdressing, tedy oblékání si šatů, které ve společenské konvenci nosí příslušníci opačného pohlaví.

Transgender Me
Zdroj: ČT24/DOX

„Asi nejširším tématem, které se celou výstavou prolíná, je sebereflexe a vyrovnávání se s vlastní odlišností,“ míní Houdek. Je to patrné například na fotografiích či terapeutickém videu Joži Rabary. „Když se narodí dítě, nemá vštěpené role. Vnutí ho do nich až společenské mantinely. Jako dítě jsem moc rád chodil v ženských šatech, až později jsem pochopil, že to ode mě společnost neočekává,“ popsal své pocity umělec.

Originálním způsobem interpretovala problém identity i výtvarnice Alena Foustková, když čtyři dny psala na stěnu galerie stále stejnou větu: Jsem normální. „Co je normální? Každý má pocit normálnosti jinde,“ řekla umělkyně. Své dílo o šesti tisících větách zakončila prostým „Jsem“. „V obecné rovině to znamená, že je nakonec důležité hlavně slovo Jsem. Je to zamyšlení o toleranci k druhým,“ dodala umělkyně.

Transgender Me / plakát
Zdroj: ČT24/DOX

Sociálním aspektům a tématu rodiny se ve fotografickém cyklu Věrni zůstaneme věnuje Jana Štěpánová, která už delší dobu fotí homosexuální páry. Na téma glamouru, vizuality a formy se zaměřil Petr Motyčka, Nikola Tačevski, Veronika Nastoupilová nebo Lenka Sršňová.

Kromě jasně definovaných témat je na výstavě důležitý i imaginativní prostor osobní queer poetiky, jako je tomu například u laureáta Ceny Jindřicha Chalupeckého Marka Thera. Umělce na výstavu vybírali kurátoři nejen podle toho, zda se transgenderu dlouhodobě věnují. Talenty hledali i mezi studenty nebo umělci, kteří se přihlásili do otevřené výzvy.

Transgender Me
Zdroj: ČT24/DOX

Festival Prague Pride bude v DOXu pokračovat i ve čtvrtek komentovanou prohlídkou a tematickým večerem k výstavě Transgender Me. V neděli zde mohou zájemci diskutovat s Annou Grodzkou, první transsexuální poslankyní v polské sněmovně. Grodzká bude mluvit o své zkušenosti se změnou pohlaví a o situaci transgender osob v tradičně konzervativním Polsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rodinný Bubák bojuje v kinech se strachem

Do tuzemských kin vstoupí 13. listopadu nový český rodinný snímek. Lehce strašidelná komedie Bubák kombinuje hrané scény s animací. Vznikla v režii Tomáše Pavlíčka a Kateřiny Karhánkové v koprodukci České televize.
před 1 hhodinou

Od doby, co je Kennedyho centrum Trumpovo, návštěvnost upadá

Tržby za představení v Kennedyho centru, jedné z nejprestižnějších amerických kulturních institucí, jsou nejhorší od pandemie covidu-19. Upozornila na to analýza deníku Washington Post. Centrum v hlavním americkém městě se potýká s kritikou od doby, kdy dohled nad programem, který považoval za příliš woke, převzal coby předseda prezident Donald Trump a do vedení dosadil republikánské sympatizanty.
před 15 hhodinami

Brněnský Provázek prověřuje Darwinovy ceny

Vyšlápnout zasněženou horu Fudži v teniskách. Udělat si selfie s medvědem. Čistit komín ručním granátem. To jsou příklady způsobů, jak zemřít a získat za to Darwinovu cenu. Oceněními udělovanými za úmrtí, která si lidé přivodili vlastní hloupostí, se inspirovala novinka Darwin & co. v brněnském Divadle Husa na provázku. Nechce být ale jen sledem bizarních historek.
10. 11. 2025

Pohádky nemusí děti jen hladit, i smutek patří k životu, říká Goldflam

Česká kina promítají celovečerní loutkový film Pohádky po babičce, inspirovaný knihou divadelníka, herce a spisovatele Arnošta Goldflama. Ten se navíc stal předobrazem postavy ovdovělého dědy, jemuž vnoučata pomáhají vypořádat se se smutkem. Postavičku i namluvil. Díky Pohádkám po babičce, natočeným režiséry ze čtyř zemí, si podle Goldflama malí diváci uvědomí, že i smutek k životu patří. „Tvůrci si myslí, že se děti musí jenom hladit, ale to jim vytváří špatný obraz, jak to chodí v životě. Jsou i smutné a tragické věci,“ poradil v Interview ČT24 autorům pohádkových příběhů.
10. 11. 2025

V Albertině středověk neskončil, středověk trvá

Název aktuální výstavy Gothic Modern ve vídeňské Albertině lze chápat různě. Můžeme ho vnímat jako gotickou, tedy gotizující modernu, ale i jako gotiku, jež je stále moderní.
9. 11. 2025

Trezor i sklo proti granátu. Bezpečnost památek střeží nejrůznější opatření

Bezpečnostní rám a trezorová místnost s ochranou proti ohni a střelám. Tyto nejdůležitější prvky zamezují poškození nebo ukradení po korunovačních klenotech hned druhé nejcennější nemovité památky v Česku – relikviáře svatého Maura na zámku v Bečově nad Teplou. Možnosti ochrany pamětihodností obvykle určuje výše dostupných finančních prostředků. Vybavení, zázemí a bezpečnostní postupy je neustále nutné obnovovat.
9. 11. 2025

Egyptští experti žádají evropská muzea o navrácení starověkých artefaktů

V Egyptě odstartovala nová kampaň, která vyzývá evropská muzea k navrácení řady starověkých exponátů odcizených během období evropského kolonialismu, píše deník Arab News. Iniciativa přichází krátce po otevření nového Velkého egyptského muzea.
8. 11. 2025

„Humor pomáhá udržet si zdravý rozum“. Mladí Ukrajinci u fronty točí filmy

Válka jim vzala domovy, bezpečí i dětství. Projekt Generace Nika nabízí filmové školení pro mladé Ukrajince žijící u válečné fronty. Pod dohledem profesionálů točí krátké filmy, režírují je, píší scénáře a hrají hlavní role. U zrodu projektu byl tragický příběh básnířky a malířky Veroniky. „Nika pro mě byla symbolem té generace, s kterou pracujeme,“ říká autor projektu, kameraman ČT Vojtěch Hönig.
8. 11. 2025
Načítání...