Londýn - Hudební festival BBC Proms zahajuje 16. července. Jiří Bělohlávek bude letos za dirigentským pultíkem v pátek zahajovat tradiční letní festival a v září ho zakončí. Zatímco úvodní večer festivalu je „normálním“ koncertem, závěr připomíná Bělohlávkovi velkou party, při které se dobře baví. Tradice Proms sahá do roku 1895, kdy první sérii uspořádal hudební impresário Robert Newman a dirigent Henry Joseph Wood. V roce 1927 festival převzala BBC. Stejně jako za Newmanových časů i dnes se Proms snaží přitáhnout ke klasické hudbě co nejvíc lidí - nízkým vstupným, neformálním prostředím a různorodým programem.
„Proms je jednak velká tradice a také způsob anglického léta. V Británii je klasická hudba velmi ceněným koníčkem, koncerty bývají cenově přístupné, ať už během běžné sezóny nebo na letních Proms. Nejlevnější lístek stojí pro informaci jen 5 liber, což je v přepočtu 150 korun. Důležitým aspektem festivalu je i obrovská podpora a publicita ze strany britských médií,“ informoval v telefonátu z Londýna pro pořad Před polednem ČT24 spolupracovník ČT Ivan Kytka.
„BBC Proms nabízí výhodná místa za relativně drahé peníze, ale také se můžete na koncert dostat velmi lacino. Díky tomu je publikum nesmírně různorodé a je to vzorek celé společnosti,“ řekl dirigent Jiří Bělohlávek, který je od roku 2006 šéfdirigentem Symfonického orchestru BBC.
Na programu úvodního koncertu je monumentální osmá symfonie Gustava Mahlera. Bělohlávek tak bude dirigovat nejen orchestr BBC, ale také na 500 zpěváků několika sborů. „Je to skladba, která je pro každého pořadatele organizačním oříškem. Nejprve se musí sehnat sólisté, kteří budou schopni obtížné party zvládnout. Také to musí mít patřičný sál, aby ten zvuk pojal, protože je to skutečně obrovité dílo,“ řekl Bělohlávek, který takzvanou Symfonii tisíců dirigoval jednou a naposledy v polovině 80. let v Praze ve Smetanově síni.
V roce 2007 dirigoval závěrečný koncert jako první dirigent z neanglicky mluvící země. Loni se při něm představil v nezvyklé roli, když si spolu s dalšími celebritami „zahrál“ na vysavač v komickém kuse britského skladatele Malcolma Arnolda.
Závěrečný koncert se vůbec nese v uvolněném „promenádním“ duchu. Neformální bývá i oblečení diváků a hudebníků a patří k němu i vlastenecké evergreeny, které zpívají i diváci - pochod Rule Britannia, Země naděje a slávy Edwarda Elgara, Parryho Jerusalem a národní hymna.
