Jirásek změnil Dům umění v Dům hrůzy

Co je pro jedny ošklivé, v tom hledá fotograf Václav Jirásek krásu. V brněnském Domě umění vystavuje fotografie vraků aut, nedostavěných domů či toulavých psů, pořizované zpravidla kompaktním aparátem. Odlišný přístup k fotografii měl Miloš Budík, jehož retrospektivu, tvořenou převážně černobílými momentkami a krajinami, muzeum také vystavuje.

„Principiálně je všechno krásné, jde jen o to, podívat se na to z jiného úhlu pohledu,“ říká fotograf Václav Jirásek. Jeho výstavu nazvanou Svět podle Ironyma Koola spojuje právě téma hledání krásna ve věcech zdánlivě ošklivých.

K vidění jsou například fotografie autovraků, na jejichž vyhledávání si prý Jirásek vypěstoval zvláštní instinkt. Nafotil jich stovky, řadu z nich při cestách po Mexiku. „Naučil jsem se vcítit do uvažování různého typu lidí, kteří vrak opustili nebo ho nějakým způsobem zakódovali do nového prostoru,“ popisuje Jirásek. Skutečný vrak auta je dokonce součástí výstavní síně. 

Nahrávám video
Fotograf Václav Jirásek o své tvorbě
Zdroj: ČT24

Série Kerberos zase shrnuje snímky zvířat, hlavně psů, často týraných či opuštěných. „Celý koncept výstavy připomíná jakýsi Dům hrůzy,“ podotkl kurátor Michal Nanoru. 

Jirásek do Brna přivezl fotografie, které pořídil na cestách během posledních deseti až patnácti let. Jde o autorovu první velkou výstavu nových snímků od projektu Industria z roku 2006, kterou tehdy představila Moravská galerie. V Industrii Jirásek sledoval rozpad těžkého průmyslu.

Černobílá poetika

Nabídku Domu umění doplňuje retrospektivní výstava k životnímu jubileu Miloše Budíka, který letos oslavil osmdesátku. „Celé jeho dílo je spjaté s Brnem, vybírali jsme fotografie z jeho stěžejních období,“ uvedla kurátorka Jana Vránová.

Budík fotil v ulicích Brna momentky ze všedního života, ale také jazzové koncerty, divadelní představení i operační sály. Slavné jsou jeho záběry z doby, kdy ve vile Tugendhat sídlilo rehabilitační středisko pro děti a mládež. Podle Vránové inklinoval Budík vždy k živé fotografii, i když později snímal také krajinu.

Fotografie Václava Jiráska  i retrospektiva Miloše Budíka jsou v Domě umění přístupné do 7. února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Filmové premiéry: Spasitel, Tajný agent či Při zemi

Co nového promítají kina? Ve sci-fi Spasitel závisí záchrana Země na učiteli přírodopisu v podání Ryana Goslinga. Na Oscara nominovaný snímek Tajný agent se vrací do doby, kdy v Brazílii vládla vojenská diktatura. Šanci na Oscara mělo i komorní drama Hlas Hind Radžab o záchraně šestileté dívky uvázlé uprostřed bojů v Gaze. Ve filmu Tanec s medvědem stojí manželský pár, ztvárněný Pavlou Gajdošíkovou a Kryštofem Hádkem, před rozhodnutím týkajícím se ještě nenarozeného dítěte. Poeticky natočený český dokument Při zemi přibližuje přírodu a jednotlivce, kteří se jí snaží pomáhat. Dokument je v premiérách zastoupen i maďarským snímkem 80 rozlícených novinářů. Investigativně sleduje tým žurnalistů soupeřících s autoritářským režimem.
před 2 hhodinami

Kauza Sbormistr otvírá debatu o zfilmování reálných osudů, říká šéf producentů

Natáčení podle reálného osudu má rozměr legislativní i etický, uvádí předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer. V pořadu 90’ ČT24 mluvil obecně, podnětem k tématu bylo předběžné rozhodnutí soudu ohledně snímku Sbormistr. Šlajer považuje za pozitivní, že budí diskusi o zpracování reálných osudů.
před 3 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 8 hhodinami

Novináři tvrdí, že odhalili identitu Banksyho. Všichni ji ale znát nechtějí

Agentura Reuters tvrdí, že ví, kdo je Banksy. Pečlivé pátrání její redaktory dovedlo k streetartovému umělci, jemuž se už několik desetiletí daří svou identitu skrývat. Díla tohoto fantoma, komentující břitce sociální či politickou situaci, se „zničehonic“ objevila na řadě míst světa a v aukcích se prodávají za miliony liber. Odhalení Banksyho zní jako senzace, někteří si ale myslí, že by v anonymitě měl dál zůstat.
před 21 hhodinami

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
včeraAktualizovánovčera v 14:13

V Irsku našli relikviáře ukradené před dekádami z českého kostela

Irská policie zajistila dva pozlacené dřevěné relikviáře z 18. století, které byly podle expertů ukradeny před téměř třiceti lety z českého kostela. S odvoláním na policii o tom informoval server irské veřejnoprávní stanice RTÉ. Ten připomíná, že kostely v některých oblastech Česka byly v 90. letech častým terčem zlodějů a až nyní, po desítkách let, se některé z těchto vzácných předmětů vracejí zpět.
včera v 14:05

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
17. 3. 2026

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
17. 3. 2026
Načítání...