Jan Svěrák chce zkoušet filmařské štěstí v angličtině

Bratislava – Režisér Jan Svěrák plánuje natočit film v angličtině. Scénář snímku na motivy románu amerického spisovatele Saula Bellowa se připravuje, jeho třetí verze by měla být hotova v závěru letošního roku. Rozhodnutí natočit anglicky mluvený snímek a změnit filmařské prostředí podle Svěráka souvisí i s obtížným získáváním peněz na nové české filmy.

„Výhoda té látky je, že je to nejen výborný román, ale hraje tam jen jeden Američan a ostatní jsou cizinci. Pro mě, jako cizího režiséra, by to neznamenalo vstup do amerických reálií,“ uvedl Svěrák k chystanému filmu na tiskové konferenci v Bratislavě. Ve slovenské metropoli je hostem 13. ročníku mezinárodního filmového festivalu. Na programu byl dokument Tatínek, který o svém otci Zdeňkovi natočil v roce 2004 spolu s kolegou Martinem Dostálem. Oba Svěrákové převzali v Bratislavě ocenění za uměleckou výjimečnost ve světové kinematografii. 

Detaily k novému filmu režisér Kolji, Tmavomodrého světa (jenž vznikl v britské koprodukci a zahráli si v něm i anglicky mluvící herci) nebo snímku Kuky se vrací prozradit nechtěl. Přiznal ale, že o anglicky mluvený film už delší dobu usiloval spolu s britským producentem Erikem Abrahamem, s nímž spolupracoval už na oscarovém Koljovi.

Naopak netajil, že za rozhodnutím změnit filmařské prostředí stojí nelehké hledání peněz na nové české filmy, což se prý potvrdilo i v případě divácky úspěšné komedie Vratné lahve. „Já nechci s každým filmem chodit za řediteli (firem) a prosit o peníze, když to nikoho jiného nezajímá. To, že ten film potom může mít úspěch, je hezká věc, ale nijak vám to nepomůže sehnat peníze na další film,“ zdůraznil. „Taky bych rád zkusil pracovat v prostředí, ve kterém je normální, že když je zajímavá látka, tak se peníze seženou, protože trh je větší,“ dodal.

Svěrák si rovněž neodpustil kritiku českých herců, které je pro jejich pracovní vytíženost prý těžké získat do filmu. „Naši herci jdou z práce do práce. Když je chcete do filmu, dostanete tak tři termíny v roce. Když potřebujete dvě hvězdy, aby se setkaly a políbily na plátně, tak na to máte hodinu během roku,“ tvrdil.

  • Tmavomodrý svět zdroj: ČT
  • Kolja zdroj: ČT

Svěrák rovněž naznačil, že do budoucna ustoupí od příběhů, jejichž scénáře mu psal otec Zdeněk. „Tatínek už pro mě scénáře psát nechce,“ řekl. Scenárista ale vzápětí před novináři nevyloučil, že nějaký příběh pro syna ještě připraví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16:18Aktualizovánopřed 46 mminutami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 7 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 10 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 23 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
včera v 16:03

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026
Načítání...