Jan Merta svým Pražanům

Praha – Člověk by měl najít Svatou zemi tam, kde poprvé lezl po podlaze, tvrdí malíř Jan Merta. Ke vzpomínkám z dětství se vrací i v Galerii Václava Špály na výstavě, kterou věnoval „svým Pražanům“ při příležitosti šedesátých narozenin, které letos v prosinci oslaví.

Jan Merta se stal již v 80. letech především výraznou osobností české malby, tvoří ale i plastiky nebo konceptuální umění. Mertovy obrazy byly, jak sám říká, vždy předmětné, odkazovaly k člověku, občas člověka i přímo zobrazují a inspirují se konkrétními zážitky ze života.

Přesto je jeho tvorba těžko zařaditelná - jeho malířské dílo je tiché, klidné, prosto jakéhokoli patosu, přesto ale sugestivní. Často jsou na jeho plátnech namalovány konkrétní předměty - dům, zvíře, skála, houba, nejde však o jejich příběhy. Pro jeho obrazy je charakteristická tajemnost, neproniknutelnost.

Specifikem díla Jana Merty je především subjektivní povaha díla, reflektující silně osobní prožitky a dojmy. Formálně je jeho tvorba charakteristická snahou po jednoduchosti a čistotě, pohybuje se na hranici mezi konkrétním a abstraktním.

„Abastrakce může mít konkrétní spouštěcí okamžik. Jdu kolem vyhořelého bytu, vidím ten černý obdélník a říkám si: 'To je vlastně obraz!''“ tvrdí Merta. Pohyb jeho štětce prý určují především vzpomínky a asociace. Na výstavě ve Špálovce odkazují mnohé motivy k vojenské tématice. Ve vojenských uniformách je i většina Mertových postav - výtvarník se s nimi ale vrací o několik let zpátky a maluje je jako děti.

Nahrávám video
Reportáž Terezy Radvákové
Zdroj: ČT24

Výstava Mým Pražanům k šedesátinám potrvá v Galerii Václava Špály do 29. dubna. Kurátorka je výtvarníkova manželka Lenka Mertová.

Jan Merta (*4. 12. 1952 v Šumperku) po studiu na střední výtvarné škole v Praze pracoval v 70. letech jako vrátný, hlídač, provozní technik a uklízeč a teprve v roce 1981 se mu podařilo dostat na Akademii výtvarných umění v Praze, kde absolvoval v roce 1987. V 90. letech patřil k okruhu známé pražské galerie MXM, v současnosti ho zastupuje berlínská Galerie Johnen, Galerie Rüdiger Schöttle v Mnichově a Galerie Martin Janda ve Vídni. Jeho dílo je zastoupeno v mnoha významných soukromých i veřejných uměleckých sbírkách, několikrát byl zvolen Osobností roku za výrazný počin na české výtvarné scéně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 23 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...