Před šedesáti lety, 22. listopadu 1963, byl zavražděn americký prezident John Fitzgerald Kennedy. Nejasné okolnosti atentátu se staly vděčným tématem nejen pro novináře a autory konspiračních teorií, ale dodnes probíraný okamžik amerických dějin rekonstruovali i domýšleli také filmaři.
Jak to bylo s atentátem na Kennedyho, ví díky filmu Costner, Magneto i Červený trpaslík
3 minuty
Atentát na Kennedyho inspiroval filmaře
Vůbec první hraný film, který k tématu vznikl už rok po atentátu, se zaměřil na proces s Kennedyho atentátníkem. Snímek Soud s Leem Harveym Oswaldem je vystavěn jako soudní drama, ve Spojených státech oblíbený filmový žánr, a spekuluje, jak by proces vypadal.
Ve skutečnosti si Oswald, jehož za pachatele označil oficiální závěr vyšetřovatelů, žádný rozsudek nikdy nevyslechl. Jen pár dní po svém zadržení se sám stal obětí, když ho z nikdy přesně nevysvětlených pohnutek zastřelil majitel dallaského nočního klubu Jack Leon Ruby.
JFK podle Olivera Stonea
K nejznámějším filmovým zpracováním samotného atentátu patří dvěma Oscary ověnčené drama JFK Olivera Stonea. S odstupem (snímek vznikl na začátku devadesátých let) se zaměřil na vyšetřování podezřelých okolností Kennedyho smrti.
Kevin Costner ztvárnil newyorského státního zástupce Jima Garrisona, který odmítá oficiální verzi, podle níž byl atentát aktem jedince. Leea Harveyho Oswalda (zahraného Garym Oldmanem) považuje za pouze nastrčenou figurku možného spiknutí.
Stone se k filmové rekonstrukci atentátu vrátil ještě o tři dekády později dokumentem JFK návrat: Za zrcadlem. Probírá v něm nově zveřejněné dokumenty a získané záznamy výslechů o tehdejších událostech s experty a historiky.
Například podle recenze The Guardian dokument nabízí sice spoustu spekulací, ale málo konkrétních odpovědí. „Lze toto udělat s jakoukoliv historickou událostí? Mohli byste s dostatečným časovým odstupem zpochybnit obvinění Gavrila Principa v Sarajevu v roce 1914?“ pokládá recenzent řečnickou otázku.
Konspirace a cestování časem
I bez ní atentát na Kennedyho provází od začátku řada konspirací, zahrnujících podezření na zapojení CIA, zájmy mafie nebo komplot zbrojního průmyslu a ministerstva obrany kvůli obavám, že se prezident přestane angažovat ve Vietnamu. Filmaři si některé spiklenecké teorie dokonce sami vymýšleli.
Třeba v komiksové sérii X-Men za prezidentovu vraždu pykal ve vězení superpadouch Magneto. Podle smyšlené teorie byl přítomen v Dallasu, když městem projížděl John F. Kennedy v otevřeném automobilu, a použil své schopnosti k tomu, aby změnil trajektorii letící kulky. Ve skutečnosti se střele snažil ale zabránit, aby zasáhla prezidenta, o němž se dozvěděl, že je také mutant.
Několik filmových a televizních postav se vracelo v čase do doby atentátu. Od středoškolského učitele v seriálu Dallas 63 podle románu Stephena Kinga po posádku vesmírné lodi Červený trpaslík ze stejnojmenného britského sci-fi sitcomu.
Z filmu Jackie
Jackie bez Kennedyho
Spojené státy přišly v listopadu 1963 o prezidenta, Jackie Kennedyová především o svého manžela. Právě vyhrocené dny, které prožívala bezprostředně po atentátu, sleduje snímek Jackie. V roce 2016 ho natočil chilský filmař Pablo Larraín. Vystihnout se pokusil tlak, kdy se vdova musí vyrovnávat s osobní ztrátou a zároveň dostát veřejné roli první dámy.
„Jaké pro ni asi byly ty tři následující dny, když ji ochromil smutek, její děti byly otřesené a upíraly se na ni oči celého světa? Jackie byla nekorunovanou královnou, která přišla o trůn i o manžela. Stylová, atraktivní, sofistikovaná. Byla jednou z nejfotografovanějších a nejsledovanějších žen dvacátého století, a přesto o jejím osobním životě víme velmi málo. Přísně si střežila soukromí, byla tajemná. Je asi nejméně známou ženou moderní doby. Líbí se mi představa, že o ní některé věci nikdy nebudeme vědět s jistotou,“ uvedl o Jackie Kennedyové Larraín.
Také představitelka titulní role Natalie Portmanová na filmu vítala, že vdovu po Kennedym ukazuje spíše z lidské stránky než jako ikonu. Ztvárnění postavy Jackie jí vynesla nominaci na Oscara.
