Jak se zbrojilo za císařpánů

Praha – Po devíti letech se Vojenský historický ústav vrací do Schwarzenberského paláce na pražském Hradčanském náměstí. Více než 550 předmětů, které pocházejí především z období, kdy české země patřily k habsburskému císařskému trůnu, je vystaveno v rekonstruovaných půdních prostorách objektu. V Císařské zbrojnici, jak zní název expozice, si tak milovníci vojenské historie mohou prohlédnout pušky, šavle nebo brnění reprezentující období od patnáctého století do poloviny devatenáctého.

Výběr exponátů ze sbírek Vojenského historického muzea se řídil především výjimečností uměleckořemeslného provedení, zvláštností technické konstrukce, ale i významem výrobce nebo původního majitele. Zbroj a zbraně byly v minulosti nejen užitkovými předměty potřebnými k boji či lovu, ale musely reprezentovat i svého majitele a svědčit o jeho moci a bohatství.

„Že je potřeba za co nejméně peněz vyzbrojit co největší množství vojáků, to platilo v tom období samozřejmě jednoznačně také. Šlechtici či vysocí důstojníci si ale zbraně pořizovali tak, aby bylo patrné, že jejich majitelé patří k tomuto stavu. Na zdobení zbraní se podíleli různí umělečtí řemeslníci, jako byli cizeléři, rytci, zlatníci. Takže výzdoba samotných zbraní měla často větší cenu než výroba zbraně jako takové,“ vysvětlil kurátor výstavy Jan Šach z Vojenského historického ústavu.

Expozice návštěvníkům představuje soubor chladných zbraní, jako jsou vzorové šavle, palaše, kordy, tesáky, i palných zbraní. K unikátním exemplářům patří středověké ručnice, kolekce zbraní nabíjených zezadu sahá od 16. století do současnosti a zahrnuje zadovky s kolečkovými, křesadlovými a perkusními zámky.

Své místo ve Schwarzenberském paláci mají i zbraně lovecké, věci potřebné k provozu nebo výrobě, jako byly prachovnice nebo kleště k lití kulí, a také části výstroje, včetně brnění. Součástí instalace je i přibližně padesát obrazů a grafik s vojenskou tematikou. Obrazárna nabízí díla z období 17. až 19. století, zahrnuje portréty význačných vojevůdců a rozměrná plátna bitevních scén.

"Na jednom místě se nám podařilo soustředit velké množství předmětů, které dnes v České republice můžeme vidět pouze ve zbrojnicích na hradech nebo zámcích,„ upozornil ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek. “Návštěvník může vidět vývoj na poli chladných i palných zbraní, může vidět zbroj, věci, které voják nebo třeba turnajový jezdec používal. Vystaveny jsou i orientální zbraně. Většinu z nich přivezli legionáři, vyměňovali je za jídlo," poukázal na jednu ze zajímavostí. 

„Expozice je doplněna i předměty, které se vážou k dělostřelectvu,“ zmínil při představování Císařské zbrojnice ještě Knížek. Návštěvníci, kteří do Schwarzenberského paláce zavítali před rokem 2002, kdy Vojenský historický ústav prostory opustil, si možná vzpomínají na historická děla, umístěná na nádvoří paláce. Objekt byl převeden pod Národní galerii a ta zde po rekonstrukci otevřela v roce 2008 stálou expozici Baroko v Čechách. Právě přes ni se od 18. února dostanou zájemci do Císařské zbrojnice v podkroví, kde vznikl zcela nový výstavní prostor s unikátním barokním krovem o velikosti přibližně 600 metrů čtverečních.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
08:08Aktualizovánopřed 32 mminutami

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
před 15 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 18 hhodinami

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 23 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
16. 3. 2026Aktualizováno16. 3. 2026

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026
Načítání...