Budovy, prapory, hymna, ale i obyčejná stovka - výstava v Národní galerii zachycuje, jak se na budování Československa podílelo umění vznikající na státní zakázku. Vedle sebe se tak ocitají symboly první republiky i éry socialismu.
Název Budování státu si výstava vypůjčila z titulu díla novináře Ferdinanda Peroutky. V rozsáhlém pojednání o počátcích Československa v letech 1918 až 1922 Peroutka popisuje překonávání dědictví rakouské monarchie a vytváření moderního státu Čechoslováků.
Československo jako historické téma
Na konstrukci státní identity a národního sebevědomí se v té době, ale i později, třeba při budování „nového“, socialistického Československa, podílelo umění, architektura i design, které stát využíval pro svou reprezentaci.
Podle kurátorky a spoluautorky instalace Mileny Bartlové je s čtvrtstoletým odstupem od jeho konce možné začít sledovat Československo nezaujatě, jako historické téma, nejen očima nostalgie nebo ideologického boje. O to se pokouší i Budování státu.
“Například si můžeme uvědomit, že veškeré represe padesátých let se ještě děly pod prvorepublikovým státním znakem. To je drobný detail, který ukazuje jednu vůdčí myšlenku, která se nám po realizaci výstavy ověřila: že téma kontinuity a diskontinuity mezi první republikou a státním socialismem je mnohovrstevnatější a dynamičtější, než si obvykle připouštíme,“ vysvětlila.
Budování státu všude a každodenně
Instalace představuje umění, s nímž se člověk setkával (setkává) často všude a každodenně, jako třeba s grafikou bankovek nebo pomníky na náměstích. Prohlédnout si lze obrazy, sochy, užitou grafiku i modely architektonických realizací, průmyslový design nebo oděvní produkci. K vidění jsou, díky dokumentaci, například i zaniklá díla, která v sedmdesátých letech vytvořili čeští umělci v Teheránu pro íránského šáha.
Kvalita tohoto umění je kolísavá, jeho autoři zčásti zapomenuti, ale na štítcích se objevují i známá a uznávaná jména, mimo jiné malíře Františka Kupky, grafického designéra Ladislava Sutnara nebo architekta Josipa Plečnika.
Budování státu ve Veletržním paláci připravila Národní galerie spolu s UMPRUM v Praze. Pokračuje až do 7. února 2016, doprovodný program zahrnuje i projekce filmů z katalogu výstavy, například Žertu, Jánošíka či Barona Prášila. A i když výstava na Československo nahlíží jako na historické téma, chce galerie vyjít vstříc těm, kdo tento stát zažili - návštěvníkům starším 65 let proto umožňuje volný vstup.
