Tři díla soudobých českých skladatelů představí v premiéře 74. ročník Pražského jara. Vznikla na objednávku tohoto mezinárodního hudebního festivalu. Letošní program zahájí 13. května koncert Bamberských symfoniků.
Hypnos, Atlas mraků a těremin. Pražské jaro pěstuje soudobou českou hudbu
„Světové premiéry byly vždy pevnou součástí Pražského jara. Láká nás objevovat nové talenty a pestrost současné hudby. Proto jsme s objednávkou oslovili trojici mladých autorů, v jejichž tvorbě se dnešní svět zrcadlí pokaždé jedinečným způsobem,“ uvedl k novinkám ředitel festivalu Roman Bělor.
Jako první bude uvedeno orchestrální dílo Hypnos z pera Šimona Vosečka. Na koncertu 19. května jej zahraje PKF – Prague Philharmonia pod taktovkou mladého britského dirigenta Bena Glassberga. „V Praze jsme měli zatím málo příležitostí poznávat jeho hudbu, která je zároveň moderní i posluchačsky přístupná,“ zve na koncert festivalový kurátor soudobé hudby Miroslav Pudlák.
O pět dní později se posluchači seznámí se skladbou s názvem æther, v níž Jakub Rataj využívá i nezvyklý nástroj těremin. Elektronický nástroj, který před sto lety vynazlezl ruský fyzik Lev Sergejevič Těrmen, se ovládá bez doteku, pouhým pohybem rukou. „Původně byl známý jako ætherphon,“ vysvětluje název své skladby Rataj.
„V době vzniku tohoto nástroje byl pojem æther chápán jako všudypřítomná substance, v níž se šíří elektromagnetické záření. Aetherphon je nástrojem, který přetváří prázdný prostor mezi člověkem a dvěma anténami ve zvukové frekvence. Stojí ve středobodu celé kompozice. Často jen nenápadně propojuje ostatní nástroje díky svému mimořádnému frekvenčnímu rozsahu a charakteristické zvukové barvě vzdáleně připomínající lidský hlas,“ doplnil.
26. května zazní v podání saxofonového kvarteta Bohemia Atlas mraků od Jany Vöröšové. Shodný název s filmem Toma Tykwera a sourozenců Wachowských je podle autorky náhoda, žádná spojitost mezi jejím dílem a filmovým titulem není. „Mraky mě vždycky zajímaly. Fascinují mě jejich proměnlivé tvary. Stejně jako mraky, i hudba je podobně mnohovrstevná. Pozorování mraků nabízí jednoduchý a intenzivní zážitek. Stačí zvednout hlavu a můžu se kochat,“ vysvětlila skladatelka.
Španělský temperament a francouzský závěr
Zahraniční soudobou hudbu na letošním ročníku zastupuje francouzský soubor Ensemble intercontemporain, který se na Pražské jaro vrací už popáté. „Obvykle zde prezentoval klasiku druhé poloviny dvacátého století nebo osvědčené opusy. Tentokrát přináší horké novinky – novou skladbu Bruna Mantovaniho, kterou nedávno premiéroval, a nové dílo Miroslava Srnky vzniklé pro LA Philharmonic, které v Praze zazní v evropské premiéře,“ upozornil Pudlák.
Ensemble intercontemporain
Z ostatního programu bude podle pořadatelů jedním z největších lákadel 17. května vystoupení Orchestru Národní akademie Svaté Cecílie. Španělský temperament v orchestrální hudbě nabídne 30. května Orquestra de Cadaqués s dirigentem Jaimem Martínem a houslistkou Leticií Morenovou.
Na závěr festivalu se 3. a 4. června představí Toulouský národní orchestr, první večer s flétnistou Emmanuelem Pahudem zahraje Ibertův koncert, druhý pak doprovodí houslistu Renauda Capucona, na programu bude Dvořákův houslový koncert.
