Huť architektury: Jak Rajniš přetavil beton na dřevo

Praha - Má podíl na pražském obchodním domě Máj, Majáku Járy Cimrmana i diskuse vzbuzující Poštovně na Sněžce. Před několika lety ale vyměnil železobeton za prkna a kameny a prosazuje tzv. přirozenou architekturu. Ta by podle něho měla být vlídná, obyvatelná, srozumitelná a blízko lidem. V květnu za své práce převzal v Paříži prestižní ocenění a aktuálně je představuje v pražském Centru DOX.

Nahrávám video
Centrum DOX vystavuje architekturu Martina Rajniše
Zdroj: ČT24

Rajniš patřil k slavnému studiu SIAL, které na začátku sedmdesátých let navrhlo dominantu Národní ulice v Praze - obchodní dům Máj (dnes Tesco). Byl také spoluautorem pavilonu dějin dopravy na Expo 1986 ve Vancouveru. Po revoluci byla jeho nejrozsáhlejším projektem - pod štítem D. A. Studia - výstavba nového centra na Smíchově.

Potom ho ale svět velké architektury, technologií a peněz znechutil. Sklo a železo vyměnil za dřevo a přiklonil se k lehkosti a přirozenosti. „V jistém okamžiku jsem si začal říkat: Má smysl dělat čtyřicátou pátou bednu z betonu?“ vysvětluje svůj obrat.

Poštovna na Sněžce. Ilustrační foto
Zdroj: Martin Hurin/ČTK

Přelomové rozhodnutí udělal, když se vrátil z cest po exotických zemích, kde poznával architekturu takzvaných primitivních národů. „Snažíme se dělat přirozenou architekturu, žádný diktát,“ upozorňuje. Současná západní architektura je podle něj v krizi. Třicet let ji spoluvytvářel, teď na prahu sedmdesátky ale razí úplně jinou cestu. V květnu za ni získal Global Award for Sustainable Architecture, kterou uděluje nezávislá nadace Locus projektům, jež spojuje spojuje myšlenka dlouhodobé společenské udržitelnosti, ekologie, sociálních vazeb a architektury jako nástroje pro rozvoj společnosti. 

U příležitosti ocenění se Rajnišovu tvorbu, s důrazem na posledních dvanáct let, rozhodlo představit pražské Centrum současného umění DOX. Ukazuje jeho známé realizace, například zmíněnou Poštovnu na Sněžce, a také několik pro jeho ateliér typických dřevěných věží či výsledky experimentů se studenty. Mezi jeho poslední projekty patří rozhledna Doubravka, určená pro pražskou čtvrť Kyje. Konstrukce isnpirovaná tvarem sloního hřbetu je také součástí výstavy Huť architektury (pojmenované podle Rajnišova studia), která bude v DOX přístupná do 17. listopadu.

Architekt Martin Rajniš
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy.
07:13Aktualizovánopřed 20 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...