Praha - Na knihkupecké pulty přichází kniha Martiny Růžičkové Ota Pavel - osobnost dvou tváří. Publikace, kterou vydává nakladatelství Petrklíč, bude pokřtěna dnes v Paláci knih Luxor. Kmotry budou Květa Fialová, Arnošt Lustig a bratr Oty, Hugo Pavel. Mladá autorka při psaní knihy využila materiálů i vzpomínek bratra Huga, který mladým studentům i začínajícím spisovatelům rád své služby poskytuje. V souvislosti se křtem poskytl Hugo Pavel rozhovor pro ČT24, ve kterém hovořil nejen o svém bratrovi, ale zavzpomínal na celou rodinu, na dramatickou poválečnou situaci i na složitosti kolem natáčení filmů podle Otových povídek Zlatí úhoři a Smrt krásných srnců.
„Je všeobecně známo, že Ota začínal jako novinář v Československém rozhlase, kam ho dostal Arnošt Lustig. Jenže Otovi se tam moc nelíbilo. Pak přešel do časopisu Stadion a posléze i do Československého vojáka, kde měl celkem volné pole působnosti. Úmysl stát se spisovatelem je věřejně znám z jeho korespondence z vojny. Tehdy si to dal za cíl a veškerý život k tomu zaměřil. Nutno podotknout, že to byla velká řehole, on neměl vzdělání, absolvoval jen obchodní ekonomickou školu. Když se přihlásil ke zkouškám na žurnalistiku, tak ho nevzali, protože neměl maturitu. Nakonec si ji sice dodělal, ale zase prohlásil, že mu to je k ničemu, že miluje češtinu a papír mu k tomu nedopomohl. Všem těm dnešním studentům, kteří o něm píší práce i knihy, umožňuji nahlédnout do archivních materiálů, splácím tím Otovi dluh, který mě bude provázet až do konce mého života,“ uvedl v rozhovoru Otův bratr.
Otec Leo Popper komunismus po válce přivítal
Hugo Pavel dále hovořil o poválečném rodinném nadšení komunismem. „Nás do strany přihlásil tatínek. Je zapotřebí si uvědomit, že my jsme byli jedna z mála rodin, která se celá vrátila z koncentráků. Po takových zážitcích se komunismus zdál jako jediná vhodná možnost. Jenže rozčarování přišlo záhy. Ale náš tatínek si vlastně nikdy plně nepřipustil, že o dobrý předválečný život ho vlastně připravil komunismus.“
V domě, kde se odehrávály příběhy rodiny Pavlů, Na přívoze u Prošků je od roku 1990 pamětní síň. Rok po smrti Oty Pavla byla v Bránově odhalena jeho pamětní deska. „Každý rok se tam koná turistický pochod, který už čítá přes dvacet ročníků. Sedm set až osm set turistů se každoročně vydává po místech, o kterých Ota psal. Pokud byli naživu sportovci, kteří figurovali v jeho povídkách, tak chodili s námi. Musím se přiznat, že dětství v této lokalitě bylo to nejkrásnější, jaké jsme si mohli přát.“
Spletitý osud filmu Smrt krásných srnců
Ota Pavel sám napsal scénář podle své povídky Smrt krásných srnců, který se ale bohužel za jeho života nepodařilo realizovat, scénář se nezachoval. „Nakonec film zrealizoval Karel Kachyňa, ale doba k promítání nebyla příznivá. Film se třeba promítal nejdříve v Itálii, kde dokonce dostal cenu. Italové pak dali podmínku, že než film uvedou do distribuce, musí se u nás promítat v televizi. Tak pak běželi “Úhoři„ někdy v pozdních nočních hodinách a nikdo neměl šanci to vidět. Podobný osud potkal i film Smrt krásných srnců, který dokonce získal zvláštní cenu na festivalu v Moskvě, ačkoli aspiroval na cenu hlavní. Jenže tematika židovství nebyla tehdy přijatelná. V současnosti je nám milé, že se filmy promítají každý rok v České televizi během vánočních svátků. Můžeme mít k nim připomínky, ale jsme opravdu rádi, že se vůbec natočily,“ uzavírá rozhovor Hugo Pavel.
