Hoří, má panenko, bez chybičky

Karlovy Vary - Po loňské premiéře Markéty Lazarové dodržel festival v Karlových Varech své předsevzetí a uvedl i na 47. ročníku digitálně restaurovanou kopii dalšího snímku ze zlatého fondu české kinematografie. 45 let po prvním uvedení měl opět premiéru film Hoří, má panenko. Režisér slavné komedie o jednom hasičském bále Miloš Forman na projekci ale chyběl.

Nějak se mu nechce cestovat a je zdravotně limitován, vysvětlil prezident festivalu Jiří Bartoška. Forman k divákům promluvil alespoň prostřednictvím krátkého dokumentu Hořelo, má panenko. Režisér Vojtěch Moravec jej natáčel ve Vrchlabí, kde pamětníci v čele s kameramanem Miroslavem Ondříčkem vzpomnali na natáčení, a vypravil se také za Formanem do Ameriky. O zajímavosti z natáčení a restaurování snímku nezůstanou ochuzeni ani ti, kteří na dnešním promtání Ve Varech nebyli. Česká televize dokument odvysílá dnes ve 23:15 na druhém programu. Přehrát jej bude možné také v archivu iVysílání.

Formanova hořká komedie je jedním z vrcholů československé nové vlny. Vznikla v roce 1967 podle námětu Miloše Formana, Jaroslava Papouška a Ivana Passera. Byla posledním Formanovým počinem před jeho emigrací. Snímek vyvolal kontroverzní reakce doma i v zahraničí, kde si vysloužil oscarovou nominaci pro nejlepší cizojazyčný film. Promítal se jen krátce v roce 1968 a skončil v trezoru.

Jiří Bartoška a Marek Eben
Zdroj: Jan Sokol/ČTK

Z iniciativy karlovarského festivalu se Hoří, má panenko stal druhým titulem ze seznamu dvou set českých filmů vybraných k digitálnímu restaurování. Pro podrobný dohled nad zásahem byla sestavena pracovní skupina, která průběžné výsledky konzultovala s kameramanem filmu Miroslavem Ondříčkem.

Restuarátorský zásah směřoval k verzi snímku, kterou měl při prvním uvádění v československých kinech na přelomu let 1967 a 1968. Důležitým krokem podle Národního filmového archivu bylo opětovné zapsání obrazové i zvukové informace na filmovou kombinovanou kopii se zvukem ve formátu Dolby Digital. „Jedině tento krok může v současnosti zajistit přežití audiovizuálního díla na dobu alespoň sta let a odpovídajícím způsobem tak zhodnotit nemalé finanční prostředky a lidskou práci vložené do celého procesu,“ píše NFA.

Kromě archivu se na vzniku digitálně restaurované verze podílela Nadace České bijáky a karlovarský festival s přispěním ministestva kultury. Restaurátorské práce proběhly ve společnostech Universal Production Partners a Soundsquare. Nadace by ráda v digitalizaci zlatého fondu pokračovala. Soukromí investoři tak suplují stát, který sice slíbil do digitalizace investovat, ale nemá na ni peníze.

„Zájem byl obrovský, potvrdilo se, stejně jako loni při projekci Markéty Lazarové, že čeští diváci mají zájem o tuto starou filmovou klasiku,“ informoval o reakcích ve Varech šéf kulturní redakce ČT Petr Fischer. Ony dvě restaurované kopie se ale podle něho poněkud liší. „Markéta Lazarová je film postavený na širokém, velkém černobílém obrazu a pročištění kopie znamená přeci jen trochu jiný zážitek. U Formanova filmu mám pocit, že to pročištění ničemu příliš nepomohlo, ale pomohlo tomu, že se zachová na delší dobu a že bude daleko snadnější ho promítat,“ domnívá se.

Hoří, má panenko částečně ve Varech připomíná také výstava Barrandov Studia v Becherově vile. Mezi barrandovskými kostými a rekvizitami si návštěvníci mohou prohlédnout i hasičskou sekeru, a korunku pro královnu krásy z tohoto snímku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Magnesia Litera má své nominace. O debut i prózu roku se uchází Hlaučovy Letnice

Celkem 33 titulů v jedenácti kategoriích získalo z více než 550 posuzovaných knih nominace v letošním 24. ročníku soutěže Magnesia Litera. V kategorii debut roku nominaci získaly román Letnice - Rozpomínání na konec světa Miroslava Hlauča, příběh pro děti a mládež Zvon Martina Čepy a básnická sbírka Místní od Lubomíra Tichého. Vyhlášení cen se uskuteční 24. dubna na Nové scéně Národního divadla.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zemřel spoluzakladatel Činoherního klubu Jaroslav Vostrý

Ve věku 94 let v úterý ráno zemřel divadelník Jaroslav Vostrý. Uznávaný dramaturg, režisér, dramatik, publicista, divadelní kritik, teoretik a pedagog stál v polovině 60. let u vzniku Činoherního klubu v Praze. Slavnou divadelní scénu v ulici Ve Smečkách zakládal s režisérem Ladislavem Smočkem. Vostrý se stal jeho prvním uměleckým šéfem, za normalizace ale musel Činoherní klub opustit. Vrátit se mohl až po roce 1989.
před 18 hhodinami

Od Draculy po lidové příšery. Pestrost hororu ukazuje nová kniha

Upíři, ďáblové, mrtvoly, krev, ale třeba i ekologie mohou být ústředními tématy hororových děl. Rozmanitost a významné autory tohoto literárního a filmového žánru rozebírá publicista Antonín Tesař v nové knize V domě je příšera. Strach je podle něj pro horor důležitý, ale ne nutně nezbytný. „Může reagovat na aktuální dění,“ poznamenává dramaturg Festivalu otrlého diváka Jiří Flígl.
17. 3. 2025

Iniciativa chce v Kladně kulturní autonomii, primátor se ohradil vůči kampani

Iniciativa podporující kladenské Divadlo Lampion chce kulturní autonomii. Její zástupci vystoupili na zastupitelstvu. Reagují na nedávnou kauzu spojenou s představením MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž vedení města na necelé dva dny pozastavilo přípravu představení. Primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) se ohradil vůči kampani a odmítl tvrzení, že město nepodporuje kladenská divadla. Uvedl, že si váží umělecké tvorby a rozmanitosti, ale zároveň pro něj není umělecká svoboda synonymem pro neodpovědnost nebo zjevnou ignoraci pravidel.
17. 3. 2025

Vltavská filharmonie i s okolními investicemi má stát 16,5 miliardy

Plánovaná stavba Vltavské filharmonie u stanice metra C Vltavská i se souvisejícími úpravami okolí vyjde Prahu podle aktuálních odhadů na 16,53 miliardy korun bez DPH. Vyplývá to z dokumentu, kterým městští radní schválili založení příslušných investičních akcí. Odsouhlasili také vznik nadačního fondu pro výběr příspěvků na samotnou stavbu filharmonie, která má vyjít na 11,65 miliardy korun. Její budování by podle harmonogramu mělo začít v roce 2027 a skončit o pět let později.
17. 3. 2025Aktualizováno17. 3. 2025

Cenu divadelní kritiky získala inscenace Wernisch

Inscenací roku 2024 je podle Cen divadelní kritiky představení Wernisch v režii Jana Nebeského. Uvedlo ho Národní divadlo ve spolupráci s divadelním spolkem JEDL na Nové scéně. Nejlepší ženský herecký výkon předvedla Denisa Barešová v Paní Bovaryové, v mužské kategorii cenu převzal Mark Kristián Hochman za představení Vojcek_jednorozměrný člověk. Divadlem roku se stalo ostravské Divadlo Petra Bezruče.
16. 3. 2025

Uměleckou svobodu divadla v Kladně podpořil happening

Shromáždění na kladenském náměstí Starosty Pavla podpořilo uměleckou svobodu Divadla Lampion. Akce souvisela s kauzou spojenou s inscenací MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž na necelé dva dny vedení města pozastavilo přípravu představení. Po skončení happeningu se asi dvacet účastníků přesunulo k historické radnici a někteří se na ni podle policie snažili vylézt. Organizátoři to popírají.
15. 3. 2025Aktualizováno15. 3. 2025

Herečka Jana Plodková zažije se skupinou studentů stav beztíže

Herečka Jana Plodková se chystá na výcvik v rámci projektu Česká cesta do vesmíru. Společně s dvacítkou vybraných studentů si vyzkouší parabolický let, kde bude vystavena stavu beztíže. S rolí kapitánky, která se připravuje na vesmírnou misi, má už zkušenosti ze satirického seriálu Kosmo.
15. 3. 2025
Načítání...