Praha - Včera zemřel hudební skladatel Petr Hapka, jehož písně jako Levandulová, Dívám se, dívám nebo S cizí ženou v cizím pokoji zpívali například Hana Hegerová, Lucie Bílá nebo Michael Kocáb. „Není to jen soukromá ztráta, ale ztráta národní. Zázraků je málo a géniů zrovna tak,“ komentoval Hapkovu smrt jeho dlouholetý spolupracovník Michal Horáček.
„Já jsem dlouho skládal písně a psal jsem si něco mnoho let. Když jsem si jednoho dne řekl, že bych to mohl zkusit, řekl jsem si, že nejlepší je Hapka. Tak jsem zazvonil u jeho dveří, přestože jsem ho neznal,“ vzpomíná textař Michal Horáček na to, jak se v 80. letech setkal s tehdy už slavným skladatelem Petrem Hapkou.
Petra Hapku považuje jeho textař za hudebně zcela unikátního, vytvořil podle něj vlastní žánr a u něj zůstal celý život. „On dělal jediný žánr – žánr Hapka. Těžko by u něj někdo poznal, co složil v roce 67, 77, 97, 2007, nedá se to rozeznat,“ řekl Michal Horáček v Hyde Parku ČT24.
Michal Horáček:
„Tak jako v malířství poznáte Špáku nebo Filu nebo Šímu a nemůžete si to splést, tak lidi si prostě nepopletou Hapku a to je to, co dělá osobitého a svým způsobem velkého tvůrce.“
Petr Hapka ovšem nebyl unikátní pouze jako skladatel. Podle Michala Horáčka vyčníval z řady vždy. „Měl úplně jiné vnímání než kdokoli, koho znám. My se věnujeme okolí, hodnotíme ho, vyhodnocujeme situace. Jednou jsem s ním šel v Kaprově ulici a spadla lešenářská trubka z lešení – padala a cinklo to o chodník. Všichni lidé – my – jsme říkali: Jak je možné, že spadne trubka, co kdyby tam někdo šel? A Hapka řekl: To bylo fis,“ srovnal Michal Horáček.
Hapků textař neočekává, že by nyní našel někoho obdobného formátu, ačkoli se o to snaží. „Je to ohromná rána, byl takovou součástí mého života. Ze všech tvůrčích lidí, které jsem v životě potkal, byl on jedinečný: když sedal za klavír, očekával jsem zázrak. Mnohokrát k němu došlo. Popsat se ten pocit nedá,“ dodal Horáček.
Která společná píseň je Michalu Horáčkovi nejbližší?
„Nejvíc se mně líbí písnička, kterou jsem vůbec nechtěl textovat, protože byla napřed hudba a bylo těžké otextovat to a nechtělo se mi do toho. Teď vidím, jak se to povedlo. Jmenuje se to Bude mi lehká zem.“
Na Hapku v dobrém vzpomínají umělci – a nakonec i Rejžek
Mezi prvními reakcemi na Hapkovo úmrtí vzbudil pozornost vzkaz kritika Jana Rejžka na Twitteru: „Sebevětší chvály kumpána Michala Horáčka, natož disco zombie Miloše Skalky nezastřou, že žel zesnulý Petr Hapka byl přeceněný kýčař.“ Nakonec ale i Jan Rejžek našel vůči Petru Hapkovi vlídnější slova. „Já na Petra budu vzpomínat jako na velkorysého člověka, který během naší více než třicetileté známosti strpěl, když jsem mu do očí vytýkal, že si z jeho tvorby vážím nejvíce počátků, kdy psal vynikající šansony pro Hanu Hegerovou,“ vyzdvihl Hapkovu tvorbu ze šedesátých let.
Petr Hapka o stáří v pořadu Petr Hapka Individualita roce 1998:
„Mně se ten život strašně líbí. Víš, smrt je asi děsivá věc. V tom smyslu, že tím všechno končí, je totální blbost, že se člověk narodí znovu nebo že přijde do nebe. Ale my už jednu smrt máme za sebou, my máme za sebou bezvěkou minulost, než jsme se narodili…“
Právě na Hapkovu šansonovou tvorbu poukázal hudební skladatel a zpěvák Michael Kocáb. „Já jsem ho obdivoval jako geniálního skladatele šansonů a filmové hudby, ale také jako nesmírně laskavého a dobrosrdečného člověka s velkým smyslem pro humor,“ řekl Kocáb. „Je mi to líto, taky je mi líto, že jsme se míjeli, ale natočili jsme spolu moc hezkou písničku, titulní k filmu Léto s kovbojem,“ vzpomíná na spolupráci s Hapkou zpěvačka Marie Rottrová.
Zpráva o úmrtí Petra Hapky zarmoutila také režiséra Juraje Jakubiska, kterého s ním pojilo i přátelství. „Navštěvoval jsem ho i v poslední době a jsem rád, že jeho skon přišel rychle - zavřel prý oči a najednou nebyl,“ řekl Jakubisko, který uvedl, že Hapkovi vděčí i za úspěchy Tisícročné včely či snímků Postav dom, zasaď strom či Perinbaba. „On byl skutečně mimořádný hudebník. Udělal mi i motiv na můj poslední snímek Bathory, ale bohužel jeho zdravotní stav mu nedovolil, aby ho instrumentoval. Věřím, že ho ještě v jiném projektu použiju,“ dodal.
Petr Hapka psal úspěšné a známe melodie, které často zlidověly, jako Levandulová, Dívám se, dívám nebo S cizí ženou v cizím pokoji. Zároveň měl ale hudební polohu šansonovou, na které pracoval už od šedesátých let. Během svého života vytvořil úspěšnou autorskou dvojici s Michalem Horáčkem, pracovali spolu třicet let. Hapka složil nezapomenutelnou hudbu pro desítky známých filmů a seriálů. Kromě Léta s kovbojem třeba pro drama Fany, ale také pro seriály Bylo nás pět a My všichni školou povinní. Vydal celkem sedm alb, například v roce 1988 V penzionu Svět nebo o devět let později Citovou investici.
Petr Hapka měl zdravotní problémy déle než rok. Loni se u něj projevila Alzheimerova choroba. Od té doby strávil většinu času doma na Okoři, kde se o něj starala rodina. Dožil se sedmdesáti let.
