Holektiv obletuje první českou pilotku

3 minuty
Inscenace připomíná první českou pilotku
Zdroj: ČT24

Božena Laglerová měla nakročeno ke kariéře operní pěvkyně, nakonec se ale stala první českou pilotkou a propagátorkou aviatiky. Její téměř zapomenutý příběh nově vypráví pohybově-akrobatická inscenace souboru Holektiv. „Sen o prvenství a marné slávě“ uvádí v pražském prostoru La Fabrika.

„Byly jsme osloveny, abychom vytvořily kratší kousek pro festival, jehož téma znělo ‚na vzduchu‘. A při hledání jsme našli příběh Boženy. Zaujala nás tím, že se nikdy nevzdala. Šla za svým cílem přes všechny překážky,“ vysvětluje Karolína Křížková ze souboru Holektiv. 

Koncept inscenace vytvořila spolu s Andreou Vykysalou a Evou Starou, všechny tři tanečnice se také střídají v roli Boženy Laglerové. První česká a teprve třináctá pilotka ve světě se původně věnovala zpěvu a sochařství. Pak ale uměleckou dráhu vyměnila za tu letištní. Na ni ji převedl její švagr, aviatický nadšenec, a prý také vzdor z nešťastné lásky.

Soupeření s muži

V roce 1911 vystudovala leteckou školu v Německu, pilotní zkoušky složila téhož roku, i když o něco později, než původně plánovala, musela se nejprve zotavit ze zranění po havárii. Poté se živila leteckými exhibicemi v Karibiku, během první světové války se sice opakovaně hlásila k vojenskému letectvu, ale marně, rukovat mohli jenom muži. 

Začala prosazovat stejné příležitosti bez ohledu na pohlaví. „Divák tuto myšlenku nemusí z představení úplně vyčíst, ale hodně jsme s ní pracovaly. Už z materiálů, které o Boženě Laglerové vyšly nebo které sama sepisovala, bylo jasně čitelné, že ji na tom všem nejvíce zajímalo soupeření s muži,“ domnívá se Andrea Vykysalá.

Božena Laglerová na snímku z roku 1913
Zdroj: Wikipedia Commons

Průkopnice létání zemřela v říjnu 1941, bylo jí 54 let. Její příběh připomněl například v osmdesátých letech minulého století komiks v časopisu ABC nebo před deseti lety kniha La Aviadora – můj sen od historika letectví Hanuše Salze. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 10 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 10 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 12 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 15 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 21 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...