Hlavní cenu festivalu Zlatá Praha vyhrál snímek Romeo a Julie režiséra Simona Godwina

Hlavní cenu festivalu Zlatá Praha získal britský snímek Romeo a Julie. Film podle klasické romantické tragédie Williama Shakespeara natočil Simon Godwin. Dílo zvítězilo v konkurenci více než devadesáti děl ze sedmnácti zemí. Slavnostní vyhlášení se konalo na Nové scéně Národního divadla.

Podle poroty zpracoval režisér dílo mimořádně důkladně, efektivně a dramaticky. Porotci ocenili také vynikající výkony protagonistů a neotřelé moderní kostýmy.

„Výjimečně zdařilé byly režisérovy záběry natáčené z ruky, které zprostředkovaly divákovi silné, dramatické detaily zachycující pronikavou krásu. Brilantně zahrané a brilantní režie,“ uvedla komise, které předsedal britský režisér Brian Large.

Z českých snímků uspěl na festivalu film Jarní hvězdy České filharmonie III s Jakubem Hrůšou a Lisou Batiashvili. Obdržel cenu Český křišťál – kategorie Záznamy hudebních koncertů.

„Záznam koncertu České filharmonie, který se konal v Rudolfinu během pandemie covidu, je pozoruhodný tím, jak s pomocí překrásných světelných efektů vytvořil v prázdném sále magickou atmosféru naplněnou hudbou,“ vysvětlili porotci.

Lidová hudba jako propojení generací

V kategorii Český křišťál – Dokumenty o hudbě, tanci a divadle vyhrál polský film Agónie. Porota vybrala tento dokument proto, že představil lidovou hudbu jako prostředek místního propojení generací – minulých a současných. Český křišťál v kategorii Záznamy inscenačního umění získalo rakouské zpracování opery Sergeje Prokofjeva Ohnivý anděl.

Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 ocenila německý Projekt Umírající labutě z doby koronavirové pandemie, který si odnesl i jedno ze dvou zvláštních uznání za mimořádný umělecký počin. Druhé uznání dostalo německé dílo Bílá růže. Nizozemský film Janine Jansenová: Láska ke Stradivarimu získal Cenu České televize. Ocenění Evropské vysílací unie (EBU) a Mezinárodního hudebního a mediálního centra (IMZ) za celoživotní dílo porota přisoudila americkému divadelnímu režisérovi Peteru Sellarsovi.

Jarní hvězdy České filharmonie III s Jakubem Hrůšou a Lisou Batiashvili uvidí televizní diváci v pondělí 27. září od 21:20 na ČT art. Loni hlavní cenu Zlaté Prahy dostal německý snímek Bratři Kühnovi – jazz napříč hranicemi, který popisuje osudy slavných hudebníků Joachima a Rolfa Kühnových. Mezinárodní festival Zlatá Praha se koná od roku 1964, a patří tak k nejstarším televizním přehlídkám na světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec Jan Potměšil. Proslavil se rolí ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek večer ve spánku po delší nemoci divadelní a filmový herec Jan Potměšil, sdělila ČTK jeho manželka Radka Potměšilová. Herec byl již od začátku 90. let upoután na invalidní vozík. Aktivně se zapojil do sametové revoluce. V posledních třech letech měl Potměšil vážné zdravotní problémy.
07:13Aktualizovánopřed 40 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 22 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 23 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...