Praha – Mizivou sumu ve státním rozpočtu už tradičně představují peníze určené ministerstvu kultury. Letos jde zhruba o 10 miliard korun, tedy necelé procento HDP. Částka už se ale podle ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) určitě nesníží, peněz by mělo být naopak o něco více. Na jedno procento hrubého domácího produktu, což by představovalo 11,2 miliardy korun, se ale v souladu s vládním programovým prohlášením resort dostane až v roce 2017, řekl Herman v Otázkách Václava Moravce.
„Rozhodně garantuji, že rozpočet ministerstva kultury nebude nižší než v letošním roce,“ prohlásil Herman s tím, že o tom vyjednává s ministrem financí Andrejem Babišem. „V tuto chvíli máme garantováno 10,4 miliardy korun,“ uvedl Herman. „Kultura má své místo v naší společnosti. Kultura není černá díra, ale přináší peníze zpátky – podívejte se například na filmové pobídky,“ dodal Herman. „Filmaři nám nabízejí plnou ošatku jablek a my jim z ní dvě vrátíme zpátky,“ popsal princip jejich fungování.
Letos má ministerstvo na své výdaje 9,9 miliardy korun, tedy necelé procento HDP. Na jedno procento by se suma měla zvýšit za tři roky, „V roce 2017 by se nám to mělo povést tak, aby bylo naplněno vládní programové prohlášení,“ dodal ministr kultury.
Třetinu rozpočtu tvoří peníze určené na majetkové vyrovnání s církvemi
Největší část rozpočtu ministerstva je určena pro jeho příspěvkové organizace, a to 4,3 miliardy korun. Celkem 3,5 miliardy je pak určeno na majetkové vyrovnání s církvemi a na platy duchovních. „Kultura o tyto peníze nepřichází, 40 procent památek jsou památky sakrálního charakteru a jsou magnetem pro miliony lidí, kteří do Česka přijíždějí,“ ujistil Herman.
Herman: Ministerstvo fungovalo na systému tužka, papír, guma
Marek Pokorný, odborný mluvčí ODS pro resort kultury a exředitel moravské galerie v Brně, je ale skeptický. „Pořád se nebavíme o struktuře rozpočtu. Jsou zde dlouhodobě podfinancované oblasti a systémově se tím na ministerstvu kultury nikdo nezabývá. Co se týče platů, je hezké, že se příští rok nesníží, ale není zde žádný výhled do budoucna. Chybí dlouhodobá perspektiva,“ uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce.
Zaměstnanci v kultuře se ostatně dali slyšet, že pokud se platy v kultuře nezvýší o pět procent, budou protestovat. Podle statistik dostávají například knihovníci v průměru 18,5 tisíce hrubého, zaměstnanci v památkářství loni vydělávali 19,5 tisíce a lidé v muzeích a galeriích 19,7 tisíce hrubého. „Jsou to často vysokoškolsky vzdělaní lidé, srdcaři a odborníci ve svém oboru a jsou za to vlastně potrestaní. Kdyby došlo k jakémukoli snižování platů, budu v čele protestů,“ reagoval Herman. „Garantuji, že se platy nesníží, naopak se pravděpodobně zvýší o 3,5 procenta,“ uvedl.
Podle Pokorného to jasně ukazuje dlouhodobý problém neexistence dlouhodobé koncepce financování kultury. „Kdo křičí víc, dostane víc, kdo nekřičí, nedostane nic,“ popsal svou zkušenost.
Podle Hermana nové vedení resortu dosud mapuje kostlivce. „Ministerstvo fungovalo na systému tužka, papír, guma. Je potřeba zavést elektronizaci, centrální nákupy. Našli jsme rezervy v řádu desítek milionů korun,“ uvedl. Recept na ozdravení financí vidí zejména ve vícezdrojovém financování kulturních institucí.
Marek Pokorný, odborný mluvčí ODS pro resort kultury:
„Vícezdrojové financování je velký problém, je jen několik oblastí, kde to lze. Zásadní je, nechat co největší prostor kulturním institucím pro jejich aktivity. Pokud instituce jedou po dně, nemají čas na to, aby zkoušely získávat peníze jinak než od státu. Chudé instituci nikdo nic nedá. Když je někdo bohatý a má nějakou představu, jedná se s partnery daleko lépe.“
Ministr dále slíbil pravidelné peníze na digitalizaci filmů. Ještě letos chce ministerstvo přispět dvěma milióny. „Slováci mají velkou koncepci na digitalizaci kulturního dědictví, je do toho narváno spoustu milionů euro a u nás se to zase lepí milion po milionu, což je sice hezký, ale zase čekal bych nějakou systémovou úvahu,“ uzavřel Pokorný.
