Praha - Dnešní premiéra v Laterně magice je ve znamení experimentu. Inscenaci na motivy vizuální poezie Václava Havla z 60. let uvede soubor v experimentální pohybové podobě, s původní hudbou a výtvarnou stránkou scény vznikající v reálném čase. Knihovna Václava Havla zároveň sbírku Antikódy vydává doplněnou o nově nalezené básně a na piazzetě u Národního divadla je část hravých básní vystavena na velkých panelech.
Inscenaci vytvořil tým pod vedením režiséra Braňo Mazúcha, který má na kontě přes dvě desítky inscenací doma i v zahraničí. Doplňuje ho designér Dan Gregor, choreografka Věra Ondrašíková, zvukový designér Stanislav Abrahám a skladatel Michal Nejtek.
„Vlastně to vše vzniklo na základě výzvy Nové scény. Část Havlových typogramů používáme jako volný inspirační materiál, který dostává choreografickou podobu, případně multimediální vyjádření, část typogramů se v představení objeví jako citáty a další se přetavily do dramatických, poetickoscénických situací,“ přiblížil inscenaci režisér Braňo Mazúch.
„Před rokem jsme oslovili mladé tvůrce, aby nám navrhli, jak by představení Antikódů pojali. Tým, který jsme vybrali, pracuje na inscenaci od loňského června,“ potvrdil ředitel Nové scény Štěpán Kubišta, který si od představení mimo jiné slibuje to, že ukáže cestu, jak principy Laterny magiky, kdysi průkopnické inscenační metody, rozvíjet dál.
Antikódy nejsou podle tvůrců typickým představením Laterny magiky, která kombinují předtočený materiál s tanečníky na jevišti. Ti budou sami vytvářet scénu v reálném čase. „Je to hra moderní technologie, kdy, laicky řečeno, senzory převedou pohyb tanečníků do počítače, kde se to zdigitalizuje a následně s tím může pracovat projekce. Tzn., že na rozdíl od klasicky pojaté Laterny Magiky si zde herecká akce sama vytváří filmový materiál,“ upřesnil Kubišta.
