Praha – Prezident Václav Klaus zahájil vůbec první soubornou výstavu mistra evropského manýrismu Hanse von Aachena na Pražském hradě. Právě tady vyvrcholila kariéra tohoto vlivného a poté zapomenutého malíře a kreslíře pozdní renesance, který byl dvorním malířem císaře Rudolfa II. Hrad je po německých Cáchách, odkud, jak nasvědčuje malířovo jméno, pocházela jeho rodina, druhým místem, kde se výstava koná. Z Prahy na podzim poputuje do Vídně.
Hans von Aachen se po čtyřech stech letech vrací na Hrad
Monografická výstava Hanse von Aachena nabídne možnost seznámit se s reprezentativním výběrem jeho děl a prohlédnout si ukázky jeho umění shromážděné na jednom místě. Podtitul expozice „Malíř na evropských dvorech“ připomíná, že von Aachen nepůsobil pouze v rudolfinské Praze.
I když je „von Aachen“, narodil a vyškolil se v Kolíně nad Rýnem u vlámského malíře. Svůj osobitý styl, založený především na portrétním mistrovství, dovedl k virtuozitě teprve v Itálii pod vlivem nizozemských umělců usazených v Římě a benátských malířů, především Paola Veroneseho. Úspěchy v Itálii, prestižní zakázky od římských jezuitů a z medicejského dvora ve Florencii, mu vynesly pozvání do Mnichova a Augšpurku, kde pracoval na zakázkách pro Viléma V. Bavorského, pro vlivnou rodinu Fuggerů a další urozené objednavatele.
Hanse van Aachena provázela pověst mistra elegantních postav, tvůrce oblíbených žánrových scén a vynikajícího portrétisty. Rudolf II. se jej snažil získat do služeb císařského dvora několik let. Malíř sice dodával do císařských sbírek svá díla již od první návštěvy na Pražském hradě v roce 1588, do dvorských služeb však vstoupil až o čtyři roky později.
Zřejmě nejznámějším Aachenovým dílem je velmi realistická podobizna císaře Rudolfa II., kterou na výstavu zapůjčilo Kunsthistorisches Museum ve Vídni. Z obrazu pohlíží unavený a smutně působící muž s váčky pod očima, vráskami a šedivými vlasy a vousy, panovník zachycený v roce 1605, když už ztrácel mocenský vliv. V portrétech dokázal von Aachen zachytit víc než jen fyzickou podobu, jak dokládá například i dojemný půvab na obraze malířovy vlastní dcery Marie Maximiliány.
Von Aachen ale pro Rudolfa, který ho povýšil do šlechtického stavu, nemaloval jen portréty, ale i nádherné mytologické obrazy, monumentální alegorie, drobné kabinetní obrazy různých témat, malby na kameni nebo díla s náboženskými motivy. Na mytologických a žánrových obrazech se často objevuje von Aachenova vlastní tvář. Skryté autoportréty jsou opět prosty jakékoli idealizace.
V nich, stejně jako v žánrových obrazech, uplatnil své vlámské školení, suverénní malířský rukopis a realistický, někdy až překvapivě nepřikrášlený přepis skutečnosti: jeho vlastní tvář se často objevuje na mytologických a žánrových obrazech – na skrytých autoportrétech prostých jakékoli idealizace.
Díky svému vlivu na císaře a neomezenému přístupu k němu ovlivňoval Hans von Aachen běh událostí na císařském dvoře více než ostatní Rudolfovi umělci. Jako císařův důvěrník byl také pověřován různými diplomatickými i obchodními misemi, především v jemu dobře známé Itálii, kde pro panovníka vyjednával zajímavé akvizice. Zprostředkovával audience, podával zprávy o navštívených sbírkách, zařizoval vše, co si umění milující císař přál.
Ve dvorských službách zůstal von Aachen i po smrti Rudolfa II., uplatnil se jako oficiální portrétista nového císaře, Rudolfova mladšího bratra Matyáše. Zemřel jako úspěšný a bohatý muž 4. března 1615 a byl pohřben v katedrále sv. Víta.
- Hans von Aachen: Malíř na evropských dvorech; Císařská konírna Pražského hradu; od 1. července do 3. října 2010.