Hans Rottenhammer, žádaný - zapomenutý - znovuobjevený

Praha - Ve Šternberském paláci v Praze na Hradčanech se v úterý otevírá výstava Hans Rottenhammer, žádaný - zapomenutý - znovuobjevený, která přiblíží dílo významného, i když dlouho opomíjeného renesančního umělce. Hans Rottenhammer významně ovlivnil kabinetní malířství 17. století.

Těžištěm komorní výstavy je řada děl zapůjčených ze zahraničí. Samostatný oddíl představuje výběr z kreseb Hanse Rottenhammera a z grafických listů vytvořených podle jeho děl z Grafické sbírky NG.

Hans Rottenhammer (1564 až 1625) dosáhl úspěchu a uznání především jako figurální malíř, autor drobných kabinetních maleb na mědi s christologickými a mytologickými náměty, proslulých v Římě a Benátkách stejně jako v Antverpách, Augsburgu nebo v Praze. V Římě, kde žil Rottenhammer od jara 1594 do podzimu 1595, začal spolupracovat s Paulem Brilem (1554 až 1626) a Janem Brueghelem starším (1568 až 1625).

Brueghel a Bril se věnovali krajinomalbě - vytvářeli k Rottenhammerovým figurálním kompozicím krajinné pozadí. Již v roce 1595 se však jejich cesty rozdělily. Bril zůstal v Římě, Brueghel odešel do Antverp a Rottenhammer do Benátek, kde více než deset let vedl malířskou dílnu. Protože však zájem o jejich společná díla neutichal, spolupracovali na dálku tak, že si mezi sebou zasílali měděné destičky s rozpracovanými obrazy.

Mezi sběrateli, kteří vyhledávali Rottenhammerova díla, byli například císař Rudolf II. nebo mantovský vévoda Ferdinando Gonzaga. Pro Rudolfa II. Rottenhammer pracoval také jako umělecký agent - mimo jiné mu pravděpodobně zprostředkoval koupi Růžencové slavnosti Albrechta Dürera.

V Nizozemsku bylo Rottenhammerovo dílo ještě dlouhou dobu měřítkem kvalitní kabinetní malby. Jeho tvorba se odrazila v díle Adama Elsheimera, Hendricka van Balena nebo Pietera Paula Rubense. V roce 1606 se vrátil do Augsburgu; slábnutí zraku a pití alkoholu způsobilo, že přestal pracovat, poslední léta svého života strávil v chudobinci. Další generace zapomněly brzy po Rottenhammerově smrti na jeho význam pro evropské umění. Od 19. století byl vnímán jen jako německý malíř, který působil v Itálii.

Hans Rottenhammer, žádaný - zapomenutý - znovuobjevený

Přehlídku pořádá Národní galerie v Praze (NG) a je reprízou výstavy, která se na podzim konala v německém Lemgu. Její nejvýznamnější exponáty doplňují díla z NG a ze Slezského zemského muzea v Opavě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
00:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
před 18 hhodinami

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026

Grand designérem roku 2025 je Krejčiřík, do Síně slávy vstoupila Eisler

Hlavním vítězem Ceny Czech Grand Design 2025 se stal Jiří Krejčiřík za kolekce svítidel a hudební nábytek. Do Síně slávy vstoupila designérka, architektka a pedagožka Eva Eisler. Celkem jedenáct ocenění, o nichž rozhodli porotci Akademie designu ČR, převzali designéři v pražském Stavovském divadle. V letošním dvacátém ročníku měly ceny podobu pečetních prstenů, které navrhl loňský hlavní vítěz, módní návrhář Jan Černý.
11. 3. 2026

Zajímá nás boj za pravdu, environmentální téma i Gen Z, říká ředitel Jednoho světa

Začíná filmový festival o lidských právech Jeden svět. Po pražské premiéře se přesune do šesti desítek dalších měst po celém Česku. Hlavní soutěžní sekce festivalu letos podle pořadatelů propojují naléhavá svědectví z krizových oblastí s osobními sondami do lidského nitra.
11. 3. 2026

VideoRozčiluje mě způsob, jak se o homosexualitě mluví, říká spisovatel Maňák

Spisovatel a literární vědec Vratislav Maňák vydal knihu S Wittgensteinem v gay sauně. V sociologických reportážích sleduje místa ve střední Evropě spojená s gay kulturou. Zmiňuje brněnskou operu či vídeňské sauny, ale i píseň Lucie Bílé Láska je láska. „Dlouhodobě mě rozčiluje, jakým způsobem se o homosexualitě mluví. Nejde o to, že by nebyla veřejné téma, s ohledem na kulturní války je queer identita diskutovaná dost, ale způsob, jakým je diskutovaná, mi přijde hodně reduktivní, protože gaye buď démonizujeme, bagatelizujeme nebo litujeme. Já jsem chtěl ukázat gay identitu a gay kulturu v širší plastičnosti,“ vysvětluje.
10. 3. 2026
Načítání...