Praha - Podle Orhana Pamuka, tureckého nositele Nobelovy ceny za literaturu, je Gündüz Vassaf „nejsvobodnějším duchem turecké prózy“. Vypravěč a neúprosný esejista, turecký spisovatel narozený ve Spojených státech, je hostem 22. ročníku Festivalu spisovatelů Praha.
Vassaf se narodil v roce 1946 v Bostonu, v současné době ale žije v Istanbulu. Vystudovaný klinický psycholog zanechal v roce 1980 pedagogické činnosti na prostest proti vojenskému puči a zákonům rušícím akademickou autonomii. Stal se aktivistou píšícím týdenní kulturní sloupky pro list Radikal a zakládajícím členem a předsedou istanbulské pobočky Amnesty International.
„Svým humanismem vzdoruje totalitě v každodenním životě,“ píše o Vassafovi, autorovi knih Chvála pekla, Hlubiny nebes či Bez prapopru, bez náboženství, bez sexu, Festival spisovatelů. „Lidé v minulosti viděli v budoucnosti samé zlo. I dneska babičky říkávají: tehdy bylo všechno lepší. Když byly nové objevy, tak lidé viděli budoucnost v dobrém světle, protože objevy je zbavily tlaku náboženství. Jinak si ji spojovali se zlem,“ podotýká Vassaf k tématu 22. ročníku festivalu - existuje pouze budoucnost.
On sám prý budoucnost vidí dobře, proto, že mladá generace odmítá válku. „Nejhorší, co může člověk udělat, je zabít toho druhého, tzn. válčit. Podívejte se na konec 19. století, kdo nechtěl jít do války, byl zrádce. Ale teď ve většině demokracií není válka něco, co by si přáli,“ domnívá se spisovatel.
O mladých, internetové generaci, se prý říká, že je apolitická, s tím ale Vassaf nesouhlasí. Mladí, na rozdíl od vlád a často i politických oponentů, jsou podle něho proti válce. „Přes sociální síťě vytvoří něco nového. Poprvé bude světové občanství, bez hranic, stranou zůstanou vlajky a náboženství. Vytvoří přes internet novou cestu, nový svět,“ předpokládá.
Vassaf dnes od 18:00 bude na Nové scéně Národního divadla moderovat v rámci Festivalu spisovatelů diskusi na téma budoucnost islámu. „Budoucnost islámu je závislá na křesťanství, budoucnost křesťanství je závislá na muslimském náboženství. Pokud nebude dialog mezi nimi, bude to těžké,“ naznačil svůj příspěvek do debaty ve Studiu ČT24.
Náboženskou otázku propojil i s tématem festivalu - budoucností - a svým tématem - násilím. „Muslimské a křesťanské nábožeství mají společný jeden pojem - ráj. Ale v židovském náboženství, v antickém Řecku nebo starověkém Egyptě není. Jenom v islámu a v křesťanství je ráj popsán. Aby se lidé mohli dostat do ráje, musí udělat určité věci - kvůli němu byly křížové výpravy, inkviziční soudy a i dnes jsou lidé, kteří nechají na sobě vybuchnout bombu, aby se dostali do ráje. Je třeba zbavit ráj od náboženství - a svět bude lepší,“ říká.
K debatnímu stolu spolu s ním dnes odpoledne zasednou egyptský prozaik Hamdy el-Gazzar, který do Prahy přiváží čerstvou zkušenost arabského jara i nedávných parlamentních voleb; španělský spisovatel Juan Goytisolo, letošní laureát festivalové Ceny Spirose Vargose za svobodu projevu; a britský autor s pákistánskými kořeny Hanif Kureishi.
