Grand Prix Architektů 2017 vyhrálo sídlo nábytkářské firmy s fasádou ze židlí

Vítězem Grand Prix Architektů 2017 je sídlo a prodejní galerie nábytku kancelářské firmy MY DVA od architekta Ondřeje Chybíka. Budova leží na periferii jednoho z brněnských sídlišť. Porota ocenila přímočaré, zároveň ale citlivé řešení, které s neobyčejnou elegancí a smyslem pro humor dalo starému objektu novou funkci i tvář. Fasádu domu tvoří židle s odkazem na produkty, které firma vyrábí.

Podle informací na webu Archiweb.cz vznikl vítězný objekt přeměnou bývalého autosalonu. „Jednopodlažní objekt nevalné estetické kvality získal novou, snadno zapamatovatelnou tvář tvořenou více než devíti sty černými plastovými sedáky,“ uvádí web. Abstraktně pojatá fasáda tak zároveň funguje jako poutač na firmu samotnou.

Ondřej Chybík po studiích architektury v Brně a Štýrském Hradci v Rakousku absolvoval postgraduální studium urbanismu na ETH Curych ve Švýcarsku. Je držitelem Ceny rektora VUT v Brně a získal cenu Bohuslava Fuchse za nejlepší projekt Fakulty architektury VUT v Brně.

Zaujal institut robotiky i hřbitov v Břežanech

V kategorii novostavba pořadatelé udělili dvě ceny. Jednu má bytový dům Radlická 142 v Praze na Smíchově autorů Jana Šestáka a Marka Deyla, druhou dostal Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky v Praze Dejvicích od autora Petra Franty.

V kategorii designu dostala cenu vzducholoď od Martina Rajniše, která je součástí centra DOX, v kategorii krajinná architektura porota ocenila břežanský hřbitov autorů Zdeňka Sendlera a Václava Babky. Porota udělila sedm čestných uznání, výstava vítězných prací je od pátku přístupná ve Veletržním paláci.

Nahrávám video
Grand Prix architektů patří fasádě ze židlí
Zdroj: ČT24

Cena za celoživotní dílo byla udělena in memoriam Jasanu Burinovi (1929 až 2017). Česko-americký architekt, urbanista, kreslíř a pedagog absolvoval studia architektury na VUT v Brně u Bohuslava Fuchse, jehož se stal později asistentem. Později v Praze studoval na AVU u Jaroslava Fragnera. Po okupaci Československa v roce 1968 odešel do USA.

Většinu své práce uskutečnil právě ve Spojených státech. Pořadatelé ale vyzdvihli především budovu bývalého československého velvyslanectví v Londýně, při jejímž vzniku architekt působil jako člen autorského týmu. „Zcela mimořádná je však i hlavní architektonická realizace autora na českém území, zdymadlo ve Štětí,“ dodali.  

Obec architektů, která soutěž pořádá, čelila v poslední době kritice zejména od mladých architektů. Obec podle nich neplní své poslání a upadá prestiž aktivit včetně soutěže Grand Prix. Od loňska ceně konkuruje nové ocenění pořádané Českou komorou architektů. Do prvního ročníku se přihlásilo téměř 500 prací, zatímco do loňské Grand Prix jen 51 projektů. Letošní číslo není známé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 16 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 17 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
16. 4. 2026
Načítání...