Goncourtovu cenu získala Brigitte Giraudová, která se vypsala ze smrti svého manžela

Nejprestižnější francouzské literární ocenění, Goncourtovu cenu, letos získala Brigitte Giraudová. Oceněna byla za knihu Vivre vite (Žít rychle). Líčí v ní sled nepravděpodobných událostí, které vedly ke smrti jejího manžela. Renaudotovu cenu, která se vyhlašuje ve stejný den, si odnáší román Performance od Simona Libératiho.

Brigitte Giraudová je rodačkou z Alžírska, žije v Lyonu. Během svého života vystřídala mnoho profesí. Vystudovala jazyky, pracovala jako překladatelka v průmyslu, v knihkupectví, jako novinářka i pořadatelka kulturních festivalů.

V oceněné knize Vivre vite píše o svém manželovi, který před více než dvaceti lety zemřel po nehodě na motorce. „Už dlouho jsem věděla, že tu knihu budu muset napsat. Knihu, která je hodna Clauda, našeho milostného příběhu, která to všechno zahrnuje a hledá pravdu, všechny pravdy,“ řekla o knize Giraudová. „Nemohla jsem ji napsat dříve než po dvaceti letech, protože jsem potřebovala mít dostatečný odstup,“ vysvětlila.

Široké veřejnosti není literární tvorba Brigitte Giraudové tolik známá, přestože napsala už desítku knih. To se po udělení Goncourtovy cenu určitě změní. Finanční odměna pro laureáta je zanedbatelná, hlavním oceněním je právě prestiž a zvýšení prodejnosti.

Ve více než sto dvacet let trvající historii ceny pro nejlepší literaturu napsanou ve francouzštině je Giraudová teprve třináctou ženou, která ji získala.

Renaudotova cena pro příběh o scenáristovi a Rolling Stones

Jak je zvykem, porota vzápětí vyhlásila také Renaudotovu cenu, kterou získal Simon Libérati za knihu Performance. Ta vypráví příběh sedmdesátníka, který píše scénář o kapele Rolling Stones a má vztah s o půlstoletí mladší ženou, píše server Ouest France.

Goncourtova cena se uděluje už od roku 1903 a nese jméno dvou spisovatelů z konce devatenáctého století, bratrů Edmonda a Julese Goncourtových. O něco mladší Renaudotova cena vznikla při čekání literárních publicistů na vyhlášení Goncourtovy ceny. Získala jméno po lékaři Théophrastu Renaudotovi, který je pokládán za otce francouzské žurnalistiky. O prvním z ocenění rozhoduje porota složená především ze spisovatelů, zatímco laureáta druhé vybírají novináři. 

Francouzská akademie ocenila Kouzelníka z Kremlu

Nejlepší tituly z letošní knižní produkce vybrala na konci října také Francouzská akademie. Ta svou cenu udělila románu Le Mage du Kremlin (Kouzelník z Kremlu), která popisuje mechanismy moci v nejvyšším ruském vedení. Autorem je italsko-švýcarský spisovatel Giuliano da Empoli, který se ovšem narodil v Paříži. Jeho román se dostal i mezi čtyři finalisty Goncourtovy ceny.

Kouzelník z Kremlu vyšel v dubnu, tedy krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Svým obsahem poté přitáhl velkou pozornost. Je monologem fiktivního poradce ruského prezidenta, který rekapituluje 30 let od rozpadu Sovětského svazu. Spekuluje se, že inspirací pro hlavního hrdinu by mohl být Vladislav Surkov, který dlouhá léta působil jako vlivný poradce Vladimira Putina, mimo jiné i pro otázku Ukrajiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 10 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
včera v 09:03

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...