Goncourtovu cenu získala Brigitte Giraudová, která se vypsala ze smrti svého manžela

Nejprestižnější francouzské literární ocenění, Goncourtovu cenu, letos získala Brigitte Giraudová. Oceněna byla za knihu Vivre vite (Žít rychle). Líčí v ní sled nepravděpodobných událostí, které vedly ke smrti jejího manžela. Renaudotovu cenu, která se vyhlašuje ve stejný den, si odnáší román Performance od Simona Libératiho.

Brigitte Giraudová je rodačkou z Alžírska, žije v Lyonu. Během svého života vystřídala mnoho profesí. Vystudovala jazyky, pracovala jako překladatelka v průmyslu, v knihkupectví, jako novinářka i pořadatelka kulturních festivalů.

V oceněné knize Vivre vite píše o svém manželovi, který před více než dvaceti lety zemřel po nehodě na motorce. „Už dlouho jsem věděla, že tu knihu budu muset napsat. Knihu, která je hodna Clauda, našeho milostného příběhu, která to všechno zahrnuje a hledá pravdu, všechny pravdy,“ řekla o knize Giraudová. „Nemohla jsem ji napsat dříve než po dvaceti letech, protože jsem potřebovala mít dostatečný odstup,“ vysvětlila.

Široké veřejnosti není literární tvorba Brigitte Giraudové tolik známá, přestože napsala už desítku knih. To se po udělení Goncourtovy cenu určitě změní. Finanční odměna pro laureáta je zanedbatelná, hlavním oceněním je právě prestiž a zvýšení prodejnosti.

Ve více než sto dvacet let trvající historii ceny pro nejlepší literaturu napsanou ve francouzštině je Giraudová teprve třináctou ženou, která ji získala.

Renaudotova cena pro příběh o scenáristovi a Rolling Stones

Jak je zvykem, porota vzápětí vyhlásila také Renaudotovu cenu, kterou získal Simon Libérati za knihu Performance. Ta vypráví příběh sedmdesátníka, který píše scénář o kapele Rolling Stones a má vztah s o půlstoletí mladší ženou, píše server Ouest France.

Goncourtova cena se uděluje už od roku 1903 a nese jméno dvou spisovatelů z konce devatenáctého století, bratrů Edmonda a Julese Goncourtových. O něco mladší Renaudotova cena vznikla při čekání literárních publicistů na vyhlášení Goncourtovy ceny. Získala jméno po lékaři Théophrastu Renaudotovi, který je pokládán za otce francouzské žurnalistiky. O prvním z ocenění rozhoduje porota složená především ze spisovatelů, zatímco laureáta druhé vybírají novináři. 

Francouzská akademie ocenila Kouzelníka z Kremlu

Nejlepší tituly z letošní knižní produkce vybrala na konci října také Francouzská akademie. Ta svou cenu udělila románu Le Mage du Kremlin (Kouzelník z Kremlu), která popisuje mechanismy moci v nejvyšším ruském vedení. Autorem je italsko-švýcarský spisovatel Giuliano da Empoli, který se ovšem narodil v Paříži. Jeho román se dostal i mezi čtyři finalisty Goncourtovy ceny.

Kouzelník z Kremlu vyšel v dubnu, tedy krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Svým obsahem poté přitáhl velkou pozornost. Je monologem fiktivního poradce ruského prezidenta, který rekapituluje 30 let od rozpadu Sovětského svazu. Spekuluje se, že inspirací pro hlavního hrdinu by mohl být Vladislav Surkov, který dlouhá léta působil jako vlivný poradce Vladimira Putina, mimo jiné i pro otázku Ukrajiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
před 12 hhodinami

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
před 14 hhodinami

Pro filmového Pobertu je pandemie příležitostí, která dělá zloděje

Do kin vstupuje zlodějská komedie Poberta. Celovečerní debut režiséra Ondřeje Hudečka slibuje kombinaci černého humoru, satiry či krimi. Pojednává o zlodějíčkovi, který se svými kumpány přijde během pandemie na „byznysový plán“. Ve filmu hrají Matyáš Řezníček, Stanislav Majer, Václav Neužil či Denisa Barešová.
před 17 hhodinami

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
3. 3. 2026

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
3. 3. 2026

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
3. 3. 2026

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
3. 3. 2026
Načítání...