Fotografie z uhelného dolu v městské knihovně ve Frýdku-Místku. Vystavují je tam členové tamního klubu s názvem Art Collegium. Pořídili je v Dole Paskov, když stejně jako horníci sfárali stovky metrů pod zem. „Vzhledem k tomu, že to tady asi brzy skončí, přišlo nám vhodné udělat nějaké fotky z dolu, ať máme památku,“ řekl jeden z fotografů Miroslav Žiška. „Jednoho dne šachty zavřou, vyjede poslední vozík a lidé mají krátkou paměť,“ doplnil jeho kolega Ladislav Pryček.
Dva z fotografů na Dole Paskov pracují, oba na povrchu. Miroslav Žiška opravuje těžní stroje, Ladislav Pryček například kontroluje čidla, která měří hodnoty metanu. Třetí z nich, Jan Smekal, je novinářský fotograf.
Dolů pod zem se kdokoli s fotoaparátem může vydat jen se speciálním povolením. Ani zaměstnanci nemají výjimku. „Povolení se vystavuje na jednotlivé fárání a obsahuje přesné údaje o tom, kde se bude fárat, co se bude fotit a je tam zahrnutá technika, která bude použita,“ popsal Pryček.
V dole je navíc tma, horko a vlhko. Jan Smekal proto o fotografování v dole mluví jako o tom nejtěžším, co zatím s fotoaparátem absolvoval. „Některé fotky člověk dělal tak, že pořádně neviděl přes hledáček, takže musela přijít intuice,“ popsal.
Výstava Poslední zvonění? aneb z uhla prach a kašel bude v Městské knihovně ve Frýdku-Místku k vidění do konce srpna.
