Paříž - Rozruch vyvolaný údajným udavačstvím českého spisovatele Milana Kundery, který žije ve Francii, se dostal na stránky mnoha francouzských novin. Články se ale omezují na popis kauzy a připomenutí autorových vztahů k rodné zemi a neobsahují žádné soudy.
Bylo zapotřebí tak vážného obvinění, jako je údajná spolupráce s komunistickou policií, aby Kundera vystoupil ze svého tradičního ticha, napsal deník Le Figaro.
Le Figaro:
Pondělní zpráva týdeníku Respekt zapůsobila v
Kunderově rodné zemi jako bomba. Přilila opět olej do ohně komplikovaného
vztahu Čechů ke Kunderovi, kterého „obdivně nenávidí“ a kterému nemohou
odpustit, že ve své literární činnosti od roku 1993 opustil rodný jazyk.
V článku je citován dřívější výrok politologa Iliose Yannakakise, podle kterého Češi Kunderovi možná vytýkají také to, že se po sametové revoluci na rozdíl od jiných osobností nevrátil.
Deník připomíná, že Kundera od roku 1985 odmítá poskytovat novinářům rozhovory, protože se prý vyjadřuje skrze svá díla. Cituje přitom spisovatelova slova v Umění románu, kde Kundera podotýká, že ani nejsvědomitější vysokoškolští učitelé již nerozlišují slova, která spisovatel napsal a podepsal. Vzácné fotografie z poslední doby podle deníku ukazují Kunderu, jak se rukama snaží zakrýt tvář. Literární kritikové mu to ale jistě nemají za zlé, když sáhodlouze komentují jeho díla v čele s jeho poslední esejistickou knihou Opona z roku 2005, která byla velmi vřele přijata, podotýká list.
Le Figaro ve své kulturní rubrice v dlouhém článku připomněl Kunderova díla a jeho komplikovaný vztah s rodnou vlastí, kam ani loni nejel vyzvednout si Státní cenu za literaturu od ministra kultury. Připojil k tomu fotografii Kundery z mladších let a rovněž policejní snímky zatčeného Miroslava Dvořáčka, jehož spisovatel tehdy ještě jako student údajně udal.
Odpoledník Le Monde se pozastavuje nad množstvím otázek, které s kauzou vyvstávají. Proč toho nevyužívala tajná policie k vydírání Kundery obzvláště počátkem 70. let, kdy mu již tak dost ztrpčovala život? Proč se Kunderovo jméno, pokud šlo byť jen o nestálého informátora, neobjevilo v seznamech tajných agentů po pádu komunismu? Podle listu zveřejňování policejních zpráv ukazuje širší problém bývalých komunistických zemí, které chtějí vnést světlo do své minulosti. Dost často jsou neúplné dokumenty zveřejňovány, aniž byly podrobeny kritické prověrce, jako kdyby archivy tajných služeb uskladňovaly jen samou pravdu.
V internetových stránkách deníku Libération vyšel text agentury AFP, který komentovali čtenáři. Reakce se pohybují od naprostého překvapení až po obhajování Kundery takřka za každou cenu. Objevily se i názory, že udavač si mohl Kunderovo jméno či nějaký jeho doklad vypůjčit.
Agentura AFP sledovala záležitost od noci na pondělí, její texty převzala většina frankofonních internetových zpravodajských serverů, mezi prvními ze Švýcarska. AFP také citovala reakci spisovatele pro ČTK a i krátké prohlášení, které Kundera vydal ve Francii prostřednictvím vydavatelství Gallimard.
