Fotografie na jemný způsob. Peter Župník vystavuje v galerii Artinbox

Soubor více jak čtyř desítek poeticky laděných fotografií nabízí průřezová výstava slovenského fotografa Petera Župníka v galerii Artinbox „Denní sny“. Oč je jeho civilní život kosmopolitnější s pravidelným pendlem mezi Slovenskem a Českem, kde vystudoval (SUPŠ v Košicích, 1976–1980, FAMU v Praze, 1981–1988), a Paříží, kde od poloviny 90. let žije, tím osobnější jsou jeho fotografické obrazy. Jsou pevně navázány na jedinečnou schopnost Peter Župníka stvořit umělecký zázrak z malých, nejbanálnějších věcí, které člověka obklopují ve vlastním obýváku, třeba dvě hrušky nakloněné k sobě přesahují svou prostou jednoduchost a stávají se – kým vlastně? Záhadnými, poněkud komickými bytostmi s jedním tykadlem…

Připoutanost ke krajině a krásám všedních věcí jako k nevyčerpatelnému zdroji vlastního tvůrčího vyjádření se u Petera Župníka formovala od dětství na vesnici Klčov poblíž Levoče, kde měl jeho otec ovocnářskou šlechtitelskou stanici. Fotografoval od dětství; krajinu a její detaily, ovoce, rostliny, mraky, dokumentoval výsledky otcova šlechtitelského vědeckého úsilí, kreslil, maloval. Legendární je jeho setkání, ještě jako studenta Střední umělecko-průmyslové školy v Košicích, s prof. Janem Šmokem, zakladatelem katedry fotografie na pražské FAMU. Tam vyrostla celá generace fotografů později označovaná jako slovenská nová vlna, kam patří spolu s Peterem Župníkem Tono Stano, Jano Pavlík, Rudo Prekop, Kamil Varga, Miro Švolík a Vasil Stanko.

Výstava je skutečnou ochutnávkou klíčových oblastí tvorby Petera Župníka. Najdeme zde dokumentární i uměleckou fotografii, komponovaná zátiší, stylizované momentky, krajinou fotografii i kontemplativní snímky filozofické povahy. I když slovu „filozofická“ by se autor asi bránil. A přesto to funguje. Autorovo prvotní zachycení skutečnosti fotoaparátem je čistě intuitivní a vychází z potřeby zachytit náladu, atmosféru, pocit. Sám si totiž během své tvory ozřejmil pravidlo, které u něj funguje následujícím způsobem: „Čím víc jsem chtěl cosi vyfotit, tím míň toho na snímku bylo. Příliš konkrétní záběry časem zhasnou. Potenciál mají ty nepopisné a nespekulativní.“

Komplikovaný proces završený dokončením snímku ale teprve začíná. Dodatečně a o mnoho let později autor umělými zásahy pořízený snímek reinterpretuje a jeho význam posouvá žádoucím směrem. „Příběh vzniku mé fotografie bývá dlouhý. Většinu fotografií datuji nadvakrát; první letopočet odkazuje ke vzniku negativu, druhý k finalizaci. Domalby olejovými pastely, pohybuji se na hranici postřehnutelnosti, jsou pouhým zvýrazněním přirozených rysů, ale zabírají hodně času, a také trvalo léta, než jsem vyvinul právě ten odpovídající, jemný způsob,“ popisuje svou metodu Peter Župník.

Vklad do každého jeho díla přináší jak bezprostřední inspirace kouzlem jediné chvíle, kterou dále postupně transformuje a rozvíjí ručními zásahy o mnoho let později, tak i nejprostší viděná skutečnost, která ozvěnou vnější fyzické podobnosti tvarů vyvolá autorovy úvahy v širších souvislostech. Čerpá z výtvarné krásy obyčejných věcí; prosvícený plátek rozřízlé okurky a její semínka se pojednou stávají dynamickými plodivými organizmy a zvyšují napětí uprostřed uzavřeného prostředí. Rozevřená tlamička "Kočky, která chtěla být tygrem,“ budí úsměv i respekt zároveň. Autor šikovně pracuje s měřítkem, představíme-li si totéž zvětšené, zafunguje v nás pravěký strach lovené kořisti. Zvířata vůbec jsou dlouhodobým objektem umělcova zájmu, protože jejich tvar, barvy i pohyb jsou předobrazem geniálních výtvorů lidského ducha; zadní nohy malé šelmičky, která si vykračuje náměstím, připomínají elegantní siluetu Eiffelovky. Ta se na pařížských motivech ve vystavené kolekci připomíná vícekrát a vždy v nečekaných a jedinečných souvislostech.

Je těžké, ne-li nemožné říct, že k vrcholům výstavy patří mistrné záběry Paříže a jejích lidiček, protože mistrovství a dokonalosti dosahuje ve všech zmíněných žánrech. Uvědomuje si vůbec tamní umělecká kritika, jaká osobnost mezi nimi tvoří? Černobílá magie Župníkových fotografií se týká zrovna tak přírodnin, fosílií, rajských plodů, rostlin nádherných i děsivých, hrozivých detailů měst, důstojných torz věcí vyprávějících lidské příběhy, přírodních scenérií stejně jako krajin ženského těla, na kterých nechává růst krajiny vlastní s neobyčejným vtipem a jemným humorem.

Výstava Denní sny představuje kolekci snímků vyjmutých z několika autorových cyklů, což klade na diváky patrně větší nároky, než kdyby každý z nich zůstal v myšlenkovém klimatu „svého“ cyklu, protože stavba, prokomponovanost a gradace celku stanovená tvůrčím záměrem autora diváka vede a umocňuje vyznění každého kousku. Na druhou stranu ale zvolená metoda výběru poskytuje plastičtější představu o mnohostrannosti fotografických lásek a jedinečnosti talentu Petera Župníka.

Peter Župník: Denní sny - Artinbox Gallery, Perlová 3, Praha 1, 3. 12. 2013 – 12. 1. 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026

Akcionáři společnosti Warner Bros schválili převzetí firmy rivalem Paramount

Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery ve čtvrtek schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu korun), informovaly agentury. Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026

Přemyslovce a jejich dobu přibližuje na devět set exponátů

Národní muzeum otevírá výstavu, která poprvé odvypráví celý příběh dynastie Přemyslovců, která proměnila české knížectví v království a zásadně ovlivnila podobu střední Evropy. Mezi devíti stovkami exponátů se nachází pohřební klenoty krále Přemysla Otakara II. nebo textilie z hrobu svaté Ludmily.
23. 4. 2026

OBRAZEM: Vítěz World Press Photo zachytil rodinné zoufalství při zásahu ICE

Nejlepší fotografii v soutěži World Press Photo v loňském roce pořídila americká fotografka Carol Guzyová, když zachytila zoufalství dcery ve chvíli, kdy agenti Úřadu pro imigraci a cla (ICE) zadržují jejího otce. Vítězné snímky napříč kategoriemi podle poroty „nabízejí mnohovrstevnaté pochopení světa, ve kterém žijeme“.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026
Načítání...