Fotografie na jemný způsob. Peter Župník vystavuje v galerii Artinbox

Soubor více jak čtyř desítek poeticky laděných fotografií nabízí průřezová výstava slovenského fotografa Petera Župníka v galerii Artinbox „Denní sny“. Oč je jeho civilní život kosmopolitnější s pravidelným pendlem mezi Slovenskem a Českem, kde vystudoval (SUPŠ v Košicích, 1976–1980, FAMU v Praze, 1981–1988), a Paříží, kde od poloviny 90. let žije, tím osobnější jsou jeho fotografické obrazy. Jsou pevně navázány na jedinečnou schopnost Peter Župníka stvořit umělecký zázrak z malých, nejbanálnějších věcí, které člověka obklopují ve vlastním obýváku, třeba dvě hrušky nakloněné k sobě přesahují svou prostou jednoduchost a stávají se – kým vlastně? Záhadnými, poněkud komickými bytostmi s jedním tykadlem…

Připoutanost ke krajině a krásám všedních věcí jako k nevyčerpatelnému zdroji vlastního tvůrčího vyjádření se u Petera Župníka formovala od dětství na vesnici Klčov poblíž Levoče, kde měl jeho otec ovocnářskou šlechtitelskou stanici. Fotografoval od dětství; krajinu a její detaily, ovoce, rostliny, mraky, dokumentoval výsledky otcova šlechtitelského vědeckého úsilí, kreslil, maloval. Legendární je jeho setkání, ještě jako studenta Střední umělecko-průmyslové školy v Košicích, s prof. Janem Šmokem, zakladatelem katedry fotografie na pražské FAMU. Tam vyrostla celá generace fotografů později označovaná jako slovenská nová vlna, kam patří spolu s Peterem Župníkem Tono Stano, Jano Pavlík, Rudo Prekop, Kamil Varga, Miro Švolík a Vasil Stanko.

Výstava je skutečnou ochutnávkou klíčových oblastí tvorby Petera Župníka. Najdeme zde dokumentární i uměleckou fotografii, komponovaná zátiší, stylizované momentky, krajinou fotografii i kontemplativní snímky filozofické povahy. I když slovu „filozofická“ by se autor asi bránil. A přesto to funguje. Autorovo prvotní zachycení skutečnosti fotoaparátem je čistě intuitivní a vychází z potřeby zachytit náladu, atmosféru, pocit. Sám si totiž během své tvory ozřejmil pravidlo, které u něj funguje následujícím způsobem: „Čím víc jsem chtěl cosi vyfotit, tím míň toho na snímku bylo. Příliš konkrétní záběry časem zhasnou. Potenciál mají ty nepopisné a nespekulativní.“

Komplikovaný proces završený dokončením snímku ale teprve začíná. Dodatečně a o mnoho let později autor umělými zásahy pořízený snímek reinterpretuje a jeho význam posouvá žádoucím směrem. „Příběh vzniku mé fotografie bývá dlouhý. Většinu fotografií datuji nadvakrát; první letopočet odkazuje ke vzniku negativu, druhý k finalizaci. Domalby olejovými pastely, pohybuji se na hranici postřehnutelnosti, jsou pouhým zvýrazněním přirozených rysů, ale zabírají hodně času, a také trvalo léta, než jsem vyvinul právě ten odpovídající, jemný způsob,“ popisuje svou metodu Peter Župník.

Vklad do každého jeho díla přináší jak bezprostřední inspirace kouzlem jediné chvíle, kterou dále postupně transformuje a rozvíjí ručními zásahy o mnoho let později, tak i nejprostší viděná skutečnost, která ozvěnou vnější fyzické podobnosti tvarů vyvolá autorovy úvahy v širších souvislostech. Čerpá z výtvarné krásy obyčejných věcí; prosvícený plátek rozřízlé okurky a její semínka se pojednou stávají dynamickými plodivými organizmy a zvyšují napětí uprostřed uzavřeného prostředí. Rozevřená tlamička "Kočky, která chtěla být tygrem,“ budí úsměv i respekt zároveň. Autor šikovně pracuje s měřítkem, představíme-li si totéž zvětšené, zafunguje v nás pravěký strach lovené kořisti. Zvířata vůbec jsou dlouhodobým objektem umělcova zájmu, protože jejich tvar, barvy i pohyb jsou předobrazem geniálních výtvorů lidského ducha; zadní nohy malé šelmičky, která si vykračuje náměstím, připomínají elegantní siluetu Eiffelovky. Ta se na pařížských motivech ve vystavené kolekci připomíná vícekrát a vždy v nečekaných a jedinečných souvislostech.

Je těžké, ne-li nemožné říct, že k vrcholům výstavy patří mistrné záběry Paříže a jejích lidiček, protože mistrovství a dokonalosti dosahuje ve všech zmíněných žánrech. Uvědomuje si vůbec tamní umělecká kritika, jaká osobnost mezi nimi tvoří? Černobílá magie Župníkových fotografií se týká zrovna tak přírodnin, fosílií, rajských plodů, rostlin nádherných i děsivých, hrozivých detailů měst, důstojných torz věcí vyprávějících lidské příběhy, přírodních scenérií stejně jako krajin ženského těla, na kterých nechává růst krajiny vlastní s neobyčejným vtipem a jemným humorem.

Výstava Denní sny představuje kolekci snímků vyjmutých z několika autorových cyklů, což klade na diváky patrně větší nároky, než kdyby každý z nich zůstal v myšlenkovém klimatu „svého“ cyklu, protože stavba, prokomponovanost a gradace celku stanovená tvůrčím záměrem autora diváka vede a umocňuje vyznění každého kousku. Na druhou stranu ale zvolená metoda výběru poskytuje plastičtější představu o mnohostrannosti fotografických lásek a jedinečnosti talentu Petera Župníka.

Peter Župník: Denní sny - Artinbox Gallery, Perlová 3, Praha 1, 3. 12. 2013 – 12. 1. 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Oscar oceňuje nejlepší filmy roku 2025. První herecké ceny se dočkala Madiganová

V Los Angeles se udělují ceny Oscar. Do závěrečného ceremoniálu vstupoval s nejvíce šancemi na sošku snímek Hříšníci, jehož šestnáct nominací je rekordem ve stoleté historii Oscarů. V kategorii celovečerní dokument může uspět snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci.
00:25Aktualizovánopřed 29 mminutami

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
před 4 hhodinami

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026
Načítání...