Fotografie na jemný způsob. Peter Župník vystavuje v galerii Artinbox

Soubor více jak čtyř desítek poeticky laděných fotografií nabízí průřezová výstava slovenského fotografa Petera Župníka v galerii Artinbox „Denní sny“. Oč je jeho civilní život kosmopolitnější s pravidelným pendlem mezi Slovenskem a Českem, kde vystudoval (SUPŠ v Košicích, 1976–1980, FAMU v Praze, 1981–1988), a Paříží, kde od poloviny 90. let žije, tím osobnější jsou jeho fotografické obrazy. Jsou pevně navázány na jedinečnou schopnost Peter Župníka stvořit umělecký zázrak z malých, nejbanálnějších věcí, které člověka obklopují ve vlastním obýváku, třeba dvě hrušky nakloněné k sobě přesahují svou prostou jednoduchost a stávají se – kým vlastně? Záhadnými, poněkud komickými bytostmi s jedním tykadlem…

Připoutanost ke krajině a krásám všedních věcí jako k nevyčerpatelnému zdroji vlastního tvůrčího vyjádření se u Petera Župníka formovala od dětství na vesnici Klčov poblíž Levoče, kde měl jeho otec ovocnářskou šlechtitelskou stanici. Fotografoval od dětství; krajinu a její detaily, ovoce, rostliny, mraky, dokumentoval výsledky otcova šlechtitelského vědeckého úsilí, kreslil, maloval. Legendární je jeho setkání, ještě jako studenta Střední umělecko-průmyslové školy v Košicích, s prof. Janem Šmokem, zakladatelem katedry fotografie na pražské FAMU. Tam vyrostla celá generace fotografů později označovaná jako slovenská nová vlna, kam patří spolu s Peterem Župníkem Tono Stano, Jano Pavlík, Rudo Prekop, Kamil Varga, Miro Švolík a Vasil Stanko.

Výstava je skutečnou ochutnávkou klíčových oblastí tvorby Petera Župníka. Najdeme zde dokumentární i uměleckou fotografii, komponovaná zátiší, stylizované momentky, krajinou fotografii i kontemplativní snímky filozofické povahy. I když slovu „filozofická“ by se autor asi bránil. A přesto to funguje. Autorovo prvotní zachycení skutečnosti fotoaparátem je čistě intuitivní a vychází z potřeby zachytit náladu, atmosféru, pocit. Sám si totiž během své tvory ozřejmil pravidlo, které u něj funguje následujícím způsobem: „Čím víc jsem chtěl cosi vyfotit, tím míň toho na snímku bylo. Příliš konkrétní záběry časem zhasnou. Potenciál mají ty nepopisné a nespekulativní.“

Komplikovaný proces završený dokončením snímku ale teprve začíná. Dodatečně a o mnoho let později autor umělými zásahy pořízený snímek reinterpretuje a jeho význam posouvá žádoucím směrem. „Příběh vzniku mé fotografie bývá dlouhý. Většinu fotografií datuji nadvakrát; první letopočet odkazuje ke vzniku negativu, druhý k finalizaci. Domalby olejovými pastely, pohybuji se na hranici postřehnutelnosti, jsou pouhým zvýrazněním přirozených rysů, ale zabírají hodně času, a také trvalo léta, než jsem vyvinul právě ten odpovídající, jemný způsob,“ popisuje svou metodu Peter Župník.

Vklad do každého jeho díla přináší jak bezprostřední inspirace kouzlem jediné chvíle, kterou dále postupně transformuje a rozvíjí ručními zásahy o mnoho let později, tak i nejprostší viděná skutečnost, která ozvěnou vnější fyzické podobnosti tvarů vyvolá autorovy úvahy v širších souvislostech. Čerpá z výtvarné krásy obyčejných věcí; prosvícený plátek rozřízlé okurky a její semínka se pojednou stávají dynamickými plodivými organizmy a zvyšují napětí uprostřed uzavřeného prostředí. Rozevřená tlamička "Kočky, která chtěla být tygrem,“ budí úsměv i respekt zároveň. Autor šikovně pracuje s měřítkem, představíme-li si totéž zvětšené, zafunguje v nás pravěký strach lovené kořisti. Zvířata vůbec jsou dlouhodobým objektem umělcova zájmu, protože jejich tvar, barvy i pohyb jsou předobrazem geniálních výtvorů lidského ducha; zadní nohy malé šelmičky, která si vykračuje náměstím, připomínají elegantní siluetu Eiffelovky. Ta se na pařížských motivech ve vystavené kolekci připomíná vícekrát a vždy v nečekaných a jedinečných souvislostech.

Je těžké, ne-li nemožné říct, že k vrcholům výstavy patří mistrné záběry Paříže a jejích lidiček, protože mistrovství a dokonalosti dosahuje ve všech zmíněných žánrech. Uvědomuje si vůbec tamní umělecká kritika, jaká osobnost mezi nimi tvoří? Černobílá magie Župníkových fotografií se týká zrovna tak přírodnin, fosílií, rajských plodů, rostlin nádherných i děsivých, hrozivých detailů měst, důstojných torz věcí vyprávějících lidské příběhy, přírodních scenérií stejně jako krajin ženského těla, na kterých nechává růst krajiny vlastní s neobyčejným vtipem a jemným humorem.

Výstava Denní sny představuje kolekci snímků vyjmutých z několika autorových cyklů, což klade na diváky patrně větší nároky, než kdyby každý z nich zůstal v myšlenkovém klimatu „svého“ cyklu, protože stavba, prokomponovanost a gradace celku stanovená tvůrčím záměrem autora diváka vede a umocňuje vyznění každého kousku. Na druhou stranu ale zvolená metoda výběru poskytuje plastičtější představu o mnohostrannosti fotografických lásek a jedinečnosti talentu Petera Župníka.

Peter Župník: Denní sny - Artinbox Gallery, Perlová 3, Praha 1, 3. 12. 2013 – 12. 1. 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
před 19 hhodinami

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
před 23 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026

Festival muzejních nocí začíná ve Znojmě, poslední „zhasne“ Praha

Přes šest set padesát nejen muzejních institucí po celé zemi se zapojilo do letošního Festivalu muzejních nocí. Akce umožňuje nahlédnout do expozic, výstav a dalších prostor netradičně i po zavíracích hodinách. Celostátní zahájení hostí 15. května Znojmo, oficiálně letošní program uzavře o necelý měsíc později Praha. Zahájení akce je spojeno s vyhlášením výsledků národní soutěže muzeí Gloria musealis.
15. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Farma zvířat, Iron Maiden nebo návrat Top Gunu

Co nám zbylo z lásky je název islandského filmu a také otázka pro rodinu ve zdánlivě všedním příběhu. Farma zvířat dostává na plátna animované zpracování slavného románu. Animované je i francouzské dobrodružství Malá Amélie o poznání a dětské zvídavosti. Do kin se vrací kultovní film o amerických stíhacích pilotech: Top Gun. A dokument Iron Maiden: Burning Ambition rekapituluje půlstoletou historii heavymetalové kapely.
15. 5. 2026

Nepodceňujte Connie, ukáže další knižní pokračování Kmotra

Osudy fiktivní mafiánské rodiny Corleonů se dočkají dalšího knižního pokračování. Nejnovější kapitolu k sáze Kmotr připíše americká spisovatelka Adriana Trigianiová. Román pod názvem Connie má vyjít příští rok na podzim a příběh se bude poprvé soustředit na ženskou hrdinku.
15. 5. 2026
Načítání...