Krucifix ponořený v moči, mučírny nebo stoupenci Ku-klux-klanu patří do tvorby amerického fotografa Andrese Serrana, jehož snímek odstartoval v devadesátých letech ve Spojených státech takzvané kulturní války. Kontroverzní umělec se nebojí tabuizovaných témat, reaguje na společenské otázky, témata sexuality i rasovou nesnášenlivost. Sto dvacet jeho velkoformátových fotografií je nyní k vidění na výstavě Infamous Beauty v pražském Centru současného umění DOX.
Fotograf Serrano vzbudil kontroverzi krucifixem ve vlastní moči. Svatokrádež nebyla mým záměrem, říká
Když v roce 1987 přišel Serrano s fotografií Piss Christ, vyvolal nevoli, která vedla k celonárodnímu pobouření a protestům. Snímek, na němž je krucifix ponořený v umělcově moči, projednával i americký Senát. Piss Christ odstartoval takzvané kulturní války a způsobil rozkol ve federálním financování umění, tato ideologická bitva pokračovala ve Státech po celá devadesátá léta.
„Skandál s Piss Christem otevřel diskuzi o tom, co má stát podpora v rámci kultury. Několik měsíců potom následoval další skandál s Robertem Mapplethorpem (fotografoval sadomasochistické praktiky – pozn. red.) a otevřelo to celospolečenskou diskuzi nejen o tom, co má a nemá být podporováno, ale i o tom, co nakonec je a není umělecké dílo. Tato diskuze byla potom hrozně důležitá a projevila se nejen v oblasti výtvarného umění, ale i v hudbě a kinematografii a zasáhla celou kulturní sféru,“ připomněl kurátor Otto M. Urban.
Tělesná smrt Krista
V roce 2011 při výstavě v Avignonu, kterou provázely protesty katolických konzervativců, dva lidé fotku poničili kladivy. V Česku fotografii vystavila poprvé v roce 2001 Galerie hlavního města Prahy. Serrano na dotazy ke kontroverznosti snímku opakuje, že je celý život křesťanem.
„Mým záměrem nebyla svatokrádež,“ ujistil Serrano v rozhovoru pro Události, komentáře. „Použil jsem symbol své víry jako umělec. Hlásím se k tradici velkých umělců, kteří pracovali s náboženskými tématy. Lidé, které Piss Christ rozčiluje, by měli pochopit, co krucifix symbolizuje. Ten muž byl mučen, byl usmrcen krutým způsobem, nešlo jen o krev, při smrti z něj vycházela i moč,“ vysvětluje, že jeho fotografie je odkazem na tělesnou smrt Krista.
Dodal, že do Evropy přijel nyní také proto, že se má v červnu spolu s dalšími umělci setkat u příležitosti výročí vatikánských sbírek s papežem Františkem. „Jsem křesťanský umělec a jsem rád, že církev mě takto uznává,“ podotkl. O své případné rozmluvě s papežem má už jasno. „Řeknu mu: ‚Požehnej mi, otče,‘“ uvedl.
Fotil Ku-klux-klan i Snoop Dogga
Ikonické dílo Piss Christ ve formě NFT vítá návštěvníky při vstupu na výstavu Infamous Beauty. Výstavní výběr ukazuje Serranovu schopnost rozpoutat veřejnou diskuzi o kontroverzních tématech. Ve svých pracích často používá drsné, explicitní až šokující obrazy, jejichž cílem je vyvolat silnou emocionální reakci. Serrano tvrdí, že si ale nevybírá témata podle toho, zda jsou pro společnost tabu, ale podle toho, co jej osobně zajímá.
Fotografoval například stoupence Ku-klux-klanu, mrtvé v márnici, detaily střelných zbraní nebo popálené osoby. V newyorském metru portrétoval bezdomovce. Nemalou částí své tvorby představuje divákům různé formy sexuální identity, v raných dílech využíval rovněž tělesné tekutiny, jako moč při focení snímku Piss Christ, ale také krev nebo mateřské mléko.
Ale vytvořil také portréty bluesmana B. B. Kinga, rappera Snoop Dogga, dramatika Arthura Millera, výtvarnice a hudebnice Yoko Ono a také Donalda Trumpa. Fotograf shromáždil kolekci rozličných předmětů vztahujících se k bývalému americkému prezidentovi a v jedné ze svých posledních sérií se snažil poukázat na to, jak plíživě se Donald Trump pokouší ovládnout USA.
Hledání krásy
Kurátorským záměrem je na výstavě připomenout celou šíři Serranovy tvorby zahrnující více než tři desetiletí. Fotografie ale nejsou uspořádány chronologicky, překvapivé vyznění dodává propojení starších a novějších děl. Podle Otto M. Urbana z tohoto sousedství vystupuje Serranova celoživotní snaha o „hledání krásy, pravdy nebo dobra“.
S respektem a touhou po kráse zobrazuje Serrano i ta nejtemnější místa, míní kurátor. „Často si vybírá motivy, které jsou obecně vnímané jako ošklivé – například smrt nebo nahota starých lidí. Jedním z bodů jeho umělecké mise tak je najít i v takovýchto tématech krásu. Což je vlastně v dnešní teorii umění pojem, který skoro nikdo nepoužívá, protože krása jako kdyby zmizela. Tisíc let byla přitom krása jedním z klíčových termínů jakéhokoli uměleckého vyjádření,“ uvedl Urban.
Infamous Beauty ve fotografiích Andrese Serrana mohou návštěvníci v Centru DOX hledat až do ledna příštího roku.