Floexova intelektuální hodinka

Když po deseti letech vydáváte nové album, riskujete tím, že si vás už nikdo nebude pamatovat. V případě tohoto smutného scénáře by ale nemohlo jít o Floexe. Jeho předešlá debutovka Pocustone se totiž viditelně zapsala do historie české elektronické hudby, tudíž další desku fanoušci uvítali s otevřenou náručí. Při jejím křtu v Paláci Akropolis se mohli utleskat k smrti.

„Future funk“ a „neo-noir“ – jak takové styly asi znějí? Odpověď přišla hned z kraje večera, kdy se na pódium neslyšně vkradla italská formace Musetta a spustila nebesky jemnou skladbu We Will Fade Out. Za zády zpěvačky Marinelly se na velkém plátně proháněly mraky, útržky z kreslených filmů nebo videoklipy samotné dvojice. Hlas frontmanky nevyzněl nijak signifikantně, během zádumčivé hodinky milánských hudebníků však publikum plně zabavil.

Na pódium žižkovského „paláce“ se snesl měsíc, vyrostla skála, mušle i nějaká ta flóra. Na ně se během Floexova setu promítaly nejrůznější obrazce či postavičky, takže se divák cítil jako v pohádce, kde se vše mění lusknutím prstů. Atmosféru doladily mimo jiné i kostýmy doprovodného ansámblu.

Tomáš Dvořák je sympatický kluk s brýlemi na gumičce. Skromný, vtipně roztržitý, avšak vcelku plachý. Na první pohled byste do něj asi sotva řekli, že to za svým „elektro pultíkem“ umí pěkně rozjet, a to navíc ještě v převleku za medvěda. Ne tedy, že by se na písně z alba Zorya dalo jakkoliv tančit. Floexova tvorba není rozjuchané techno, nýbrž rozvážná směsice roztodivných zvuků. Žánrově se dá jen těžce zařadit, přesto můžeme slyšet např. moderní jazz v kombinaci s elektronikou. Chvílemi se na vás bortí zdi a jindy se zase koupete v oceánu blaženého opojení.

Jednoduchá muzika? Ani náhodou. Floex počítá s náročným a zkušeným posluchačem, jenž nedá pouze na první dojem. Ve své hudbě se navíc snaží i o hlubší kontext. Tak třeba v případě desky Zorya jde o odlišné vnímání dne a noci. Jak by ne, ve slovanské mytologii totiž slovo Zorya symbolizuje bohyně Jitřenku a Večernici.

Po každé písni v publiku zažehla rozbuška a ozval se ohlušující potlesk s občasným hvízdáním. Diváci se Dvořáka nemohli nabažit a každý kousek uctili téměř nábožně. Nutno však podotknout, že pro toho, kdo slyšel Floexe naživo poprvé, nemusel být koncert až takovým trhákem. Tomáš se celý čas schovával za svými mašinkami v koutku, a tak se na place vlastně nic nedělo – kromě křestu, při němž znehodnotili novinku horkým čajem. Floex si zaslouží respekt, ale příště by to chtělo lépe dohlédnout na zábavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...