Financování kultury je ve slepé uličce

Praha - Ve čtvrtek 26. března se v Praze sejdou odborníci z celého světa, aby na Fóru pro kreativní Evropu diskutovali o tom, jak více propojit kulturu s ekonomikou. Na 25. března, den před zahájením fóra, je ohlášena demonstrace iniciativy Za Česko kulturní, s cílem upozornit na fakt, že kultura je v ČR financovaná málo a špatně. Nad problematikou financování kultury ze státního rozpočtu se ve Studiu 6 ČT24 sešli Yvonna Keuzmannová, ředitelka přehlídky Tanec Praha, a ministr kultury Václav Jehlička.

„Šance na navýšení financí pro kulturu je velmi malá, protože si musí všichni uvědomit, že svět prochází hospodářskou krizí, Českou republiku nevyjímaje. Státní pokladna se neplní tak, jak jsme si někdy před rokem představovali. Tato vláda i ministerstvo kultury, podle mého názoru, pro kulturu obecně i pro tzv. živou kulturu, jako je divadlo nebo tanec, udělaly dost. Loňský rok 2008 byl ekonomicky mimořádně úspěšný a také na kulturu šlo poměrně dost peněz. To samé nelze očekávat od tohoto roku, protože především v důsledku celosvětové ekonomické krize došlo ke zmrazení výdajů, a to včetně kultury,“ zahájil rozhovor Jehlička.

Bývalá členka grantové komise při Ministerstvu kultury ČR Yvonna Kreuzmannová oponovala: „Je naprosto logické, že všichni musíme přistoupit na to, že krize se projevuje i v rozpočtu, který se týká kultury. Ale letošní rozpočet je sestaven tak, že prostřednictvím ministerstva kultury je oblast podpory živého umění spolu s oblastí podpory národnostních menšin krácena o 35 %. To jsou dvě nejradikálněji krácené oblasti, a to je podle mého názoru velmi špatně.“

V této souvislosti ministr kultury Václav Jehlička upozornil, že ministerstvo především podporuje ty organizace, za které je přímo zodpovědné, jako je Národní divadlo či Česká filharmonie. Informoval, že v této oblasti naopak byl oproti letům minulým zaznamenán nárůst finanční podpory.

„Vy jste ministr kultury celé České republiky, nejenom příspěvkových organizací ve vašem gesci. Není možné se starat pouze o patnáct příspěvkových organizací a všechno ostatní odložit. Kulturní organizace nemusí být zcela závislé na státním rozpočtu, je ale důležité vytvořit prostor pro možnost více zdrojového financování. Vícezdrojovost znamená, že stát deseti až patnácti procenty, což je evropský standard, přispívá na rozvoj kultury ve všech svých regionech, bez ohledu na to jestli se jedná o příspěvkovou organizaci nebo o neziskový sektor,“ upozornila Kreuzmannová.

„Tato vláda sepsala strategii, jak lépe financovat kulturu, kde je i závazek poskytování 1 % ze státního rozpočtu na kulturu. My jsme se už k tomuto číslu blížili, kdyby nenastala hospodářská krize, tak já věřím, že bychom tomuto závazku dostáli. Jenže v současné době jde o zachování zdravotních a sociálních priorit, to se nedá nic dělat,“ uzavřel rozhovor Jehlička.

Fórum pro kreativní Evropu

V rámci českého předsednictví v Radě Evropské unie se 26. - 27. března uskuteční v prostorách Městské knihovny v Praze ministerská konference s názvem „Fórum pro kreativní Evropu“. Úkolem konference je zohlednit jedinečný přínos umění a kultury k rozvoji a využití kreativního potenciálu Evropy a posílit vnímání umění a kultury jako primárního inspiračního zdroje pro evropskou kreativitu. Vychází z pojetí, že stejně jako věda a výzkum jsou také umění a kultura východiskem pro hledání a utváření efektivních strategií vedoucích k sociální a ekonomické prosperitě, a v důsledku toho k plnohodnotnému životu člověka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
07:13Aktualizovánopřed 13 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...