Filmová upoutávka týdne: V soutěži o krále monster drží Godzilla silné trumfy

Obří ještěrčí monstrum pustošící města si drží popularitu. I když se častěji objevuje v kinech domácího Japonska, téma zpracovává i Hollywood. Po filmu Garetha Edwardse z roku 2014 nazvaném jednoduše Godzilla se příští rok na jaře představí pokračování s podtitulem Král monster.

Godzilla je ikonickým filmovým netvorem. Divákům se poprvé představila v roce 1954 v japonském filmu. Prehistorická příšera z moře posílená nukleárním zářením se s jediným vystoupením nespokojila. Jen domácí filmaři natočili zhruba tři desítky snímků, navíc stála u zrodu filmového žánru kaiju, takže nebyla jediným gigantickým monstrem, které lákalo diváky do kina.

Japonské studio Toho, které za Godzillou stojí, v posledních letech netvora opět oživilo. V roce 2016 uvedlo hraný celovečerní film Shin Godzilla, v loňském a letošním roce pak ještě přidalo trilogii animovaných snímků.

Film Godzilla II Král monster
Zdroj: Vertical Entertainment

Hollywood nezůstal vůči oblíbenému monstru chladný. Hvězdné chvilky se ale Godzilla dočkala v Americe až v 90. letech, kdy vznikl velkofilm Godzilla v režii Rolanda Emmericha. Filmař, který předtím připravil veleúspěšný Den nezávislosti, se jevil jako ideální kandidát pro další katastrofický snímek. Obdobný komerční úspěch se ale nekonal a ani reakce nebyly příznivé. Z plánů na trilogii tak sešlo.

Godzilla usiluje o pozornost i v éře, která přeje komiksům

Hollywood dal Godzille druhou šanci teprve nedávno. V roce 2014 se kiny pokusil zatřást snímek opět jednoduše pojmenovaný Godzilla. Svěřen byl Garethu Edwardsovi, kterému k místu nejspíš pomohla jeho chválená, malá, nezávislá sci-fi v originále pojmenovaná Monsters. Reakce na novou Godzillu byly lepší než u Emmericha, některé výtky však směřovaly na koncept, který Godzillu před zraky diváků spíš schovával, než že by ji dával na odiv. Celosvětově si však na tržbách vydupala půlmiliardu dolarů.

V příštím roce se tak Godzilla vrátí, ale bez Edwardse, který zatím získal příležitost v sérii Star Wars. Režii tentokrát obstaral Michael Dougherty, který zatím režíroval horory Halloweenská noc a Krampus: Táhni k čertu.

Mění se také hlavní herecké obsazení. Ve velkofilmu se poprvé představí Millie Bobby Brownová, která se proslavila díky mysterióznímu retro seriálu Stranger Things. Spolu s ní bude nebezpečí čelit také například Sally Hawkinsová nebo Kyle Chandler.

V hlavní roli ale budou monstra a druhý díl se chystá nabídnout více slavných zástupců žánru kaiju. Godzilla se střetne s gigantickou radioaktivní můrou Mothrou, ptakoještěrem Rodanem a také svým největším nepřítelem, trojhlavým Kingem Ghidorahem.

A když gigantičtí mytičtí tvorové začnou bojovat o nadvládu nad světem, v ohrožení se ocitne samotná existence lidské rasy. Už snímek z roku 2014 ke Godzille přistupoval spíš jako k ochránci planety a v novém filmu na ni bude lidstvo asi vsázet znovu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 18 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 19 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 21 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...