V koprodukci Česka a Slovenska se do kin chystá film, který se vrací k nejvýraznější polistopadové vězeňské vzpouře. Vězni v západoslovenském Leopoldově spustili zhruba dvoutýdenní nepokoje poté, co tehdejší prezident Václav Havel vyhlásil amnestii, která sice byla rozsáhlá, ale přece jenom se netýkala všech. Ve filmové verzi událostí z roku 1990 nazvané Amnestie se objeví Aňa Geislerová, Roman Luknár nebo Marek Vašut.
Filmová upoutávka týdne: Amnestie není pro každého. Do kin míří vězeňská vzpoura z roku 1990
Václav Havel vyhlásil amnestii prvního ledna 1990, tedy nedlouho po událostech sametové revoluce, která odstavila od moci komunistický režim, a jen několik dnů po svém zvolení československým prezidentem. Oznámené hromadné prominutí trestu bylo co do počtu propuštěných z vězení nejrozsáhlejší v poválečných dějinách země.
Osvobození se týkalo hlavně mírnějších trestů. Na území celého Československa se dostalo z vězení asi 23 tisíc lidí včetně těch, kteří byli jako obvinění propuštěni z vazby. Bez pardonu zůstali pachatelé vražd, znásilnění, loupeží a některých dalších trestných činů, ale i vězni odsouzeni jako zvlášť nebezpeční recidivisté.
Násilné protesty zaznamenala na jaře 1990 řada českých věznic
Bezprostředně po vyhlášení amnestie se na veřejnosti ozývaly hlasy kritizující rozhodnutí hlavy státu, doprovázené byly obavou ze zvýšení kriminality. Zároveň ale Havlův krok vyvolal nevoli i mezi vězni, které amnestie minula. Násilné protesty zaznamenala na jaře roku 1990 řada věznic, například v Litoměřicích, Praze-Ruzyni nebo Brně-Bohunicích, v žádné z nich ale nešlo o tak rozsáhlý incident jako v západoslovenském Leopoldově.
Nespokojenost vězni nejprve oznámili hladovkou, která však přerostla v násilnosti. Do ničení se zapojilo na 200 odsouzených a vzpouru potlačil až rázný ozbrojený zásah více než tisícovky policistů, vojáků a dozorců. Jeden vězeň při tehdejších událostech zemřel.
Natáčelo se přímo v Leopoldově, ale i v Havlově bytě
Filmové zpracování vězeňského protestu a zásahu ozbrojených složek režíruje slovenský tvůrce Jonáš Karásek. Ten zaujal hned v roce 2013 svou celovečerní prvotinou s politickým tématem Kandidát, který byl situován do zákulisí kampaně zájemce o prezidentský úřad. Předtím se pohyboval hlavně v reklamní branži a s celovečerním filmem jeho jméno nebylo příliš spojované ani po Kandidátovi. Amnestie je totiž de facto jeho druhým kusem.
Z části se nový snímek natáčel přímo v autentickém prostředí Leopoldova, ale štáb zamířil i do věznice v Mladé Boleslavi a točilo se i v Praze v Národním divadle nebo v bytě Václava Havla. Tvůrci chtěli dát velký důraz na ztvárnění tehdejší doby.
„Hodně se soustředíme na atmosféru a reálie konce 80. a začátku 90. let, na prostředí a oblečení, stejně jako na populární hudbu z konce socialismu. Je to dnes v podstatě už historický film a chceme být maximálně přesní,“ popsal producent Jiří Konečný.
Výsledný počin podle vyjádření tvůrců nebude líčit pouze vězeňský svět, ale i události mimo zdi Leopoldova. „Jeden zloděj, ambiciózní manželská dvojice, mladá manipulátorka a vězněný disident se zapletou do událostí, které oproti označení revoluce jako sametové nebyly tak sametově hebké, čisté a nevinné,“ nastínil Karásek.
Snímek si nejprve odbude na konci října premiéru na Slovensku a v listopadu pak vstoupí i do tuzemských kin, jenom několik dnů před 30. výročím sametové revoluce.