Fidlovačka - horký brambor, squat a fénix, který povstal z popela

Praha – Premiérou historického dramatu Drahomíra otevřel 5. listopadu 1921 divadelní impresário Stanislav Langer dřevěnou budovu, jež nesla hrdý název Tylovo divadlo v Nuslích. Na tehdejší nové scéně chtěl uvádět činoherní představení pro široké publikum. V repertoáru tak brzy došlo i na známou Fidlovačku, neodmyslitelně spjatou s Nuslemi a zdejší ševcovskou veselicí. Právě název této hry později neslo a opět nese obnovené nuselské divadlo, které mělo za svou existenci hned několikrát namále.

Divadelník Stanislav Langer, kterého stavba divadla přišla na skoro dva miliony, s repertoárem zaměřeným na českou i zahraniční činohry díru do světa neudělal. Do Nuslí tehdy nebylo dobré dopravní spojení a přespolní diváci příliš nejezdili. Přestože scéna často střídala tituly a premiérovalo se i několikrát týdně, návštěvnosti to nepomohlo. V polovině 20. let nakonec Stanislav Langer zkusil - kromě hostování známých tváří jako byl Ferenc Futurista - i zpěvohry a operety, ani s tím příliš neuspěl. Do poloviny 30. let se pak v budově, jež stále nesla Tylovo jméno, vystřídala řada divadelních souborů, žádný ale do divadla na pražské periferii nepřitáhl diváky. Blýskat na lepší časy se začalo až díky Jiřímu Sedláčkovi.

Sedláček angažoval jako uměleckého šéfa Ference Futuristu a do souboru přilákal takové hvězdy jako Mařenku Zieglerovu, Járu Kohouta nebo Jindřicha Plachtu. Na repertoáru divadla, jež mělo konečně také vlastní taneční a pěvecký soubor, byly i za Sedláčkovy éry hlavně operety, tentokrát ale téměř výhradně původní, české. A na ty publikum slyšelo, dramaturgie se příliš nezměnila až do konce 40. let, kdy scénu převzala družstevní divadelní organizace.

Divadlo se postupně změnilo v příbytek bezdomovců

V roce 1948 se nuselská scéna dočkala nového názvu, když se z ní stalo Divadlo na Fidlovačce. Tylovo jméno totiž dostalo Stavovské divadlo. Osud divadla se ale již v té době spojil s karlínskou scénou. Zatímco v Karlíně měla podle představ centrální dramaturgie dostávat prostor opereta, Nusle byly určeny původním hudebním komediím. Začátkem 60. let se v divadle objevily nové tváře, například Jana Drbohlavová, Jiří Císler nebo Milan Neděla, a část z nich vydržela v souboru i poté, co se nuselská scéna stala v roce 1963 pobočkou Hudebního divadla v Karlíně. S tím souvisela i zatím předposlední změna názvu, k Botiči se tak chodilo do Hudebního divadla v Nuslích - ale když lidé mu i nadále říkali Fidlovačka.

  • Divadlo Na Fidlovačce v roce 1995 zdroj: Divadlo Na Fidlovačce
  • Divadlo Na Fidlovačce v roce 1995 zdroj: Divadlo Na Fidlovačce

Původně dřevěná budova se dvěma betonovými přístavbami ale pomalu chátrala, přestože se na přelomu 50. a 60. let dočkala při přestavbě nového, většího jeviště. Peníze na nutné opravy však nepřicházely, a tak v druhé polovině 70. let nuselské divadlo osiřelo. Nějakou dobu sice ještě sloužilo karlínské scéně jako skladiště a v 80. letech se dokonce začala plánovat renovace, nakonec se ale uvnitř Fidlovačky usadili bezdomovci a z jej zanedbané střechy vyrašily břízy.

Záchrana přišla s nadací Elišky Balzerové a Tomáše Töpfera

Záchrany se nuselské divadlo dočkalo až v polovině 90. let díky nadaci, za jejímž zrodem stála herečka Eliška Balzerová a její kolega Tomáš Töpfer. Za pomoci sponzorů a také díky vstřícnosti radnice Prahy 4, která jim zchátralou budovu pronajala za symbolickou cenu, vytvořili vlastně zbrusu nové Divadlo na Fidlovačce. Po tříleté rekonstrukci, na kterou prostřednictvím televizní benefice přispěla i veřejnost, se obnovená Fidlovačka otevřela symbolického 28. října 1998.

Loni v únoru přivítali v hledišti milióntého diváka od znovuotevření v říjnu 1998. Letos na podzim tu měl 350. reprízu muzikál Šumař na střeše, za kterého Töpfer získal Cenu Thálie, a Eliška Balzerová vystoupila v monodramatu Můj báječný rozvod už počtyřsté. Thálii získala i Tereza Bebarová za titulní roli v muzikálu Funny Girl. A do třetice toto prestižní ocenění dostala koncem 90. let nadace Fidlovačka za to, jak se jí podařilo nuselské divadlo obnovit.

Nyní odehraje ročně kolem čtyř stovek představení pro zhruba 100 000 diváků. „Jsou věci, které nelze opakovat,“ komentuje dnes Töpfer tehdejší nadšení sponzorů i budoucích diváků, kteří na opravu divadla přispívali i po stokoruně. Soubor má včetně stálých hostů kolem padesáti členů, kteří vyjíždějí i za mimopražským publikem. Během let se tu zrodila řada hereckých hvězd. V současné době má v repertoáru dvou scén 27 inscenací. Nejbližší novinkou bude 24. listopadu muzikál My Fair Lady s Terezou Bebarovou či Bárou Mošnovou v roli Lízy Doolittleové. V režii Juraje Deáka se jako Higgins objeví Tomáš Töpfer, Pickeringem bude Otakar Brousek ml.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
00:17Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
včera v 15:52

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026

Grand designérem roku 2025 je Krejčiřík, do Síně slávy vstoupila Eisler

Hlavním vítězem Ceny Czech Grand Design 2025 se stal Jiří Krejčiřík za kolekce svítidel a hudební nábytek. Do Síně slávy vstoupila designérka, architektka a pedagožka Eva Eisler. Celkem jedenáct ocenění, o nichž rozhodli porotci Akademie designu ČR, převzali designéři v pražském Stavovském divadle. V letošním dvacátém ročníku měly ceny podobu pečetních prstenů, které navrhl loňský hlavní vítěz, módní návrhář Jan Černý.
11. 3. 2026

Zajímá nás boj za pravdu, environmentální téma i Gen Z, říká ředitel Jednoho světa

Začíná filmový festival o lidských právech Jeden svět. Po pražské premiéře se přesune do šesti desítek dalších měst po celém Česku. Hlavní soutěžní sekce festivalu letos podle pořadatelů propojují naléhavá svědectví z krizových oblastí s osobními sondami do lidského nitra.
11. 3. 2026

VideoRozčiluje mě způsob, jak se o homosexualitě mluví, říká spisovatel Maňák

Spisovatel a literární vědec Vratislav Maňák vydal knihu S Wittgensteinem v gay sauně. V sociologických reportážích sleduje místa ve střední Evropě spojená s gay kulturou. Zmiňuje brněnskou operu či vídeňské sauny, ale i píseň Lucie Bílé Láska je láska. „Dlouhodobě mě rozčiluje, jakým způsobem se o homosexualitě mluví. Nejde o to, že by nebyla veřejné téma, s ohledem na kulturní války je queer identita diskutovaná dost, ale způsob, jakým je diskutovaná, mi přijde hodně reduktivní, protože gaye buď démonizujeme, bagatelizujeme nebo litujeme. Já jsem chtěl ukázat gay identitu a gay kulturu v širší plastičnosti,“ vysvětluje.
10. 3. 2026
Načítání...