Fidlovačka - horký brambor, squat a fénix, který povstal z popela

Praha – Premiérou historického dramatu Drahomíra otevřel 5. listopadu 1921 divadelní impresário Stanislav Langer dřevěnou budovu, jež nesla hrdý název Tylovo divadlo v Nuslích. Na tehdejší nové scéně chtěl uvádět činoherní představení pro široké publikum. V repertoáru tak brzy došlo i na známou Fidlovačku, neodmyslitelně spjatou s Nuslemi a zdejší ševcovskou veselicí. Právě název této hry později neslo a opět nese obnovené nuselské divadlo, které mělo za svou existenci hned několikrát namále.

Divadelník Stanislav Langer, kterého stavba divadla přišla na skoro dva miliony, s repertoárem zaměřeným na českou i zahraniční činohry díru do světa neudělal. Do Nuslí tehdy nebylo dobré dopravní spojení a přespolní diváci příliš nejezdili. Přestože scéna často střídala tituly a premiérovalo se i několikrát týdně, návštěvnosti to nepomohlo. V polovině 20. let nakonec Stanislav Langer zkusil - kromě hostování známých tváří jako byl Ferenc Futurista - i zpěvohry a operety, ani s tím příliš neuspěl. Do poloviny 30. let se pak v budově, jež stále nesla Tylovo jméno, vystřídala řada divadelních souborů, žádný ale do divadla na pražské periferii nepřitáhl diváky. Blýskat na lepší časy se začalo až díky Jiřímu Sedláčkovi.

Sedláček angažoval jako uměleckého šéfa Ference Futuristu a do souboru přilákal takové hvězdy jako Mařenku Zieglerovu, Járu Kohouta nebo Jindřicha Plachtu. Na repertoáru divadla, jež mělo konečně také vlastní taneční a pěvecký soubor, byly i za Sedláčkovy éry hlavně operety, tentokrát ale téměř výhradně původní, české. A na ty publikum slyšelo, dramaturgie se příliš nezměnila až do konce 40. let, kdy scénu převzala družstevní divadelní organizace.

Divadlo se postupně změnilo v příbytek bezdomovců

V roce 1948 se nuselská scéna dočkala nového názvu, když se z ní stalo Divadlo na Fidlovačce. Tylovo jméno totiž dostalo Stavovské divadlo. Osud divadla se ale již v té době spojil s karlínskou scénou. Zatímco v Karlíně měla podle představ centrální dramaturgie dostávat prostor opereta, Nusle byly určeny původním hudebním komediím. Začátkem 60. let se v divadle objevily nové tváře, například Jana Drbohlavová, Jiří Císler nebo Milan Neděla, a část z nich vydržela v souboru i poté, co se nuselská scéna stala v roce 1963 pobočkou Hudebního divadla v Karlíně. S tím souvisela i zatím předposlední změna názvu, k Botiči se tak chodilo do Hudebního divadla v Nuslích - ale když lidé mu i nadále říkali Fidlovačka.

  • Divadlo Na Fidlovačce v roce 1995 zdroj: Divadlo Na Fidlovačce
  • Divadlo Na Fidlovačce v roce 1995 zdroj: Divadlo Na Fidlovačce

Původně dřevěná budova se dvěma betonovými přístavbami ale pomalu chátrala, přestože se na přelomu 50. a 60. let dočkala při přestavbě nového, většího jeviště. Peníze na nutné opravy však nepřicházely, a tak v druhé polovině 70. let nuselské divadlo osiřelo. Nějakou dobu sice ještě sloužilo karlínské scéně jako skladiště a v 80. letech se dokonce začala plánovat renovace, nakonec se ale uvnitř Fidlovačky usadili bezdomovci a z jej zanedbané střechy vyrašily břízy.

Záchrana přišla s nadací Elišky Balzerové a Tomáše Töpfera

Záchrany se nuselské divadlo dočkalo až v polovině 90. let díky nadaci, za jejímž zrodem stála herečka Eliška Balzerová a její kolega Tomáš Töpfer. Za pomoci sponzorů a také díky vstřícnosti radnice Prahy 4, která jim zchátralou budovu pronajala za symbolickou cenu, vytvořili vlastně zbrusu nové Divadlo na Fidlovačce. Po tříleté rekonstrukci, na kterou prostřednictvím televizní benefice přispěla i veřejnost, se obnovená Fidlovačka otevřela symbolického 28. října 1998.

Loni v únoru přivítali v hledišti milióntého diváka od znovuotevření v říjnu 1998. Letos na podzim tu měl 350. reprízu muzikál Šumař na střeše, za kterého Töpfer získal Cenu Thálie, a Eliška Balzerová vystoupila v monodramatu Můj báječný rozvod už počtyřsté. Thálii získala i Tereza Bebarová za titulní roli v muzikálu Funny Girl. A do třetice toto prestižní ocenění dostala koncem 90. let nadace Fidlovačka za to, jak se jí podařilo nuselské divadlo obnovit.

Nyní odehraje ročně kolem čtyř stovek představení pro zhruba 100 000 diváků. „Jsou věci, které nelze opakovat,“ komentuje dnes Töpfer tehdejší nadšení sponzorů i budoucích diváků, kteří na opravu divadla přispívali i po stokoruně. Soubor má včetně stálých hostů kolem padesáti členů, kteří vyjíždějí i za mimopražským publikem. Během let se tu zrodila řada hereckých hvězd. V současné době má v repertoáru dvou scén 27 inscenací. Nejbližší novinkou bude 24. listopadu muzikál My Fair Lady s Terezou Bebarovou či Bárou Mošnovou v roli Lízy Doolittleové. V režii Juraje Deáka se jako Higgins objeví Tomáš Töpfer, Pickeringem bude Otakar Brousek ml.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
včera v 10:44

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
13. 1. 2026
Načítání...