V Ženevě otevřeli pavilon barev slibující excitaci všech smyslů k novému vnímání fenoménu světla. Luminárium architekta Alana Parkinsona je pro některé místem k relaxaci, jiní se v něm cítí jako ve světě „za zrcadlem“. Během týdne je navštívilo přes šest tisíc lidí.
Zvenku připomíná vinylová stavba nafukovací hrad, uvnitř však nabízí hru barev a paprsků světel, které se lámou v desetimetrovém centrálním dómu, navazujících chodbách i zákoutích. „Obklopuje nás tady zvuk, různé formy, tvary a barvy. Myslím, že většina lidských smyslů se tu musí probudit,“ popisuje zážitek ve světelném labyrintu David Favre. „Vypadá to tu trochu jako v tropickém lese,“ dodává.
Jedinečný vizuální zážitek jitří fantasii, probouzí emoce a zároveň uklidňuje. Podle některých má prostor blahodárný účinek a naplňuje návštěvníky pozitivní energií. Právě proto bývá Luminárium využíváno i pro nejrůznější druhy meditací. „Je to uklidňující, ale na druhou stranu i zvláštní. Trochu jako z Alenky v říši divů,“ upamatovává se na slavný příběh Lewise Carrolla Leila z Los Angeles.
Právě o to se tvůrce kouzelného prostoru, britský architekt Alan Parkinson, snaží. Ne nadarmo místo pojmenoval Luminous Arboria, čili Osvětlený strom. „Snažím se návštěvníkům nabídnout neobvyklý prostor, který by normálně nevyzkoušeli. Místo, které v nás probudí vnímání fenoménu světla,“ říká.
